Hitlerovy čtyři tajné trumfy: Proč nedokázaly zvrátil výsledek války v jeho prospěch?

Jedním z trumfů nacistického Německa byl i německý stíhací letoun Messerschmitt Bf 109 / Pixabay
Hitlerovo nacistické Německo se snažilo vyrobit celou řadu tajných zbraní. Některé z nich ale zůstaly jenom u prototypů, nebyly vůbec nasazeny, nebo neměly dlouhého trvání. Pojďme si představit některé z nich.

Jako úžasná myšlenka se nacistům jevila třeba zbraň, která by dokázala lidi zabíjet pouhým zvukem. Richard Wallauschek proto připravil zbraň, která v komoře spalovala metan a kyslík.

Stroj dokázal vydávat infrazvuky o frekvenci 44 Hz a úkolem dvou třímetrových reflektorů bylo poslat tento zvuk přímo na nepřítele. Jenže tato zbraň se neosvědčila. Byla schopna potenciálním nepřátelům způsobit jenom závratě a nevolnosti, rozhodně je nedokázala zabít. Přitom náklady na konstrukci a údržbu stroje byly vysoké. Proto koncepce tohoto zvukového děla na válečná bojiště nakonec nepronikla. 

Monstra, která neuspěla 

Velký úspěch neměla ani dvě obrovská železniční děla zvaná Dora a Těžký Gustav. Ačkoli dokázala hlavní o délce 32 metrů dostřelit do vzdálenosti až 47 km, ve hře byly gigantické náklady na sestavení a provoz. Rozebrané součásti totiž zabraly rovnou 26 železničních vagonů.

Doru sice instalovali u Stalingradu, ale do bojů nezasáhla, Gustav si přece jenom válku vyzkoušel u Leningradu a Sevastopolu. Jenže náklady prostě převýšily výsledný efekt. Z podobných důvodů nakonec nebylo vyráběno ani další monstrum, a sice 2000 tun vážící supertěžký tank Landkreuzer P.1000 Ratte. 

Neviditelná stíhačka přišla pozdě 

Další zbraní, stíhačkou Horten 229, Hitler na konci války zcela jistě předběhl dobu. Stroj totiž v podstatě disponoval technologií stealth, která se objevila až na počátku 80. let 20. století (americký Lockheed F-117 Nighthawk). 

Horten dokázal létat rychlostí skoro 1000 km v hodině a schopnost detekce této stíhačky pomocí radarů byla až o 20 % nižší. Obtížnou zachytitelnost působilo dřevo jako používaný materiál, motory v trupu, uhlík v plášti a hladké přechody konstrukčních prvků - právě zaoblené tvary totiž pomáhají zajistit neviditelnost. Jenže první Horten vzlétl teprve v prosinci 1944. To už bylo pozdě na to, aby stroj zvrátil výsledek války v Hitlerův prospěch.

Neuskutečněná akce infikovaných komárů 

Nacisté se angažovali i v oblasti biologických zbraní. Tento koncept připravovali za zdmi koncentračního tábora Dachau. Zkoumali využíti komárů coby zabijáků. Chtěli je infikovat malárií a vypustit na nepřátelské území. Proto hledali druh komára, který dokáže mimo své přirozené prostředí přežít alespoň čtyři dny.

Splnit toto zadání dostal za úkol entomologický institut, který založil roku 1942 v Dachau Heinrich Himmler. Experimenty se prováděly přímo na vězních tábora (nechvalně známý doktor Claus Schilling). Ukázalo se, že problémem není, jak komáry infikovat, ale jak hmyz přežije bez potravy cestu na místo určení. Ačkoli se prý tuto otázku nakonec povedlo vyřešit, hmyz do akce nasazen nebyl.  

#Hitler #nacisté #biologické zbraně #zvuk #stealth

Mohlo by vás zajímat

Reklama