Síťovka, skvělý český vynález bez patentu, vznikla vlastně z nouze

 
Další 1 fotografie v galerii
Kupující síťovka nadchla a brzy byla k dispozici spousta dalších variant: na loket, sportovní nebo na tenis / ceskasitovka.cz
Věděli jste, že síťovaná taška, která zažila v minulém století obrovskou vlnu popularity, má svoje kořeny v Čechách? Jejím vynálezcem je Vavřín Krčil a proslavil ji po celém světě.

Až do příchodu igelitových tašek se stala nepostradatelným pomocníkem. Vavřín Krčil se ve Žďáru nad Sázavou naučí síťovat už jako jedenáctiletý kluk v roce 1906. Má to jeden důvod: Snažil se pomoci svojí rodině ve velice špatné finanční situaci.

Po válce se stává obchodním zástupcem společnosti JARO s galanterním zbožím. Pod značkou Saarense prodává Krčil od roku 1919 vlasové síťky, které vyrábějí spousty lidí ve Žďáru nad Sázavou a okolí, také do zahraničí. Zajistí materiál a zadá práci a hotové výrobky od nich odebere. Jde čistě o ruční výrobu.

Úpadek způsobí krátké účesy

Přestože roku 1923 pořádá ve žďárském zámku výstavu vlasových síťek, kde vysvětluje všem svým dělnicím, jaké vlastně jsou na jejich díla požadavky, uplynou sotva dvě léta a všechno je jinak. Vlasové síťky už netáhnou a může za to změna účesu.

Ženy dávají přednost kratším vlasům a síťky už nepotřebují. Krčilovi proto nezbude, než roku 1925 změnit sortiment, jinak riskuje krach firmy.  Přichází naštěstí na nouzové řešení: Bude vyrábět síťované tašky. Brzy se ale ukáže, že to byl mimořádně prozíravý nápad.

Vyváží i do zahraničí

Síťované tašky slaví mimořádný úspěch. Díky tomu, že se síťovka vyrábí z hedvábné příze, je mimořádně lehká, praktická a skladná. Kupující novinka nadchne a brzy je k dispozici spousta dalších variant: na loket, sportovní, na tenis, na dámská kola, vycházkové.

Každý chce mít několik síťovek pro různé použití. Za krátko Krčilovy síťovky putují i za naše hranice, a to do Francie, Švýcarska, Kanady, Německa a Rakouska.

Na patent chybí peníze

Ve Stržanově má Krčil provozní budovu, kde má uložený jak materiál, tak i hotovou práci. Velkou oporou je Vavřínovi i jeho žena Marie. Ta se stává na slovo vzatou odbornicí na techniku ručního síťování. Jedná se totiž o prastarou textilní techniku, kterou se dá zhotovit spousta různých věcí, včetně třeba šátků nebo kousků oděvu. 

Bohužel ale Krčil podcení jednu věc. Nenechá si svoji síťovku patentovat pro zahraničí. Nemá na to peníze. Bohužel se tak velice brzy objeví konkurence z ciziny, především ze Švýcarska a Itálie, která vyrábí totéž, co on. 

Umí i skvělé záclony

Komunisté ovšem Krčila rádi nemají. Dokonce je po roce 1948 odsouzen za údajné pletichy proti znárodnění. Prý mu našli na půdě něco, co při znárodňování zatajil. Odsedí si celkem čtyři roky ve Valdicích.

Ke svému oboru se ale vrátí i po propuštění. V Bystřici nad Pernštejnem pracuje i se ženou v dílně, která ručně vyrábí síťované záclony. Jde o jedinou podobnou výrobnu tohoto typu v Evropě. Jejich kvalitní a krásné zboží putovalo třeba do hotelů a lázeňských domů. Po roce 1989 ale zažívá Krčilova síťovka renesanci.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama