S GPS navigací můžeme podle výzkumu českých vědců přijít o prostorovou paměť

 
Další 1 fotografie v galerii
Náš mozek je mimořádně plastický, tedy v neustálé přestavbě / Pixabay
Je samozřejmé, že moderní technologie nám usnadňují život v celé řadě oblastí. Bez některých vynálezů už si svůj život prakticky nedovedeme představit. Jak nás ale tyto novinky ovlivňují? Na příkladu GPS ukazuje nová studie českých vědců, že tento vliv může být zásadní.

Výzkumníci z Národního ústavu duševního zdraví se snažili experimentálně odpovědět na otázku, zda například používání chytrých brýlí s vestavěnou GPS navigací mění strukturu a funkci mozku. Magnetickou rezonancí vyšetřili skupinu dobrovolníků a polovina z nich následně po dobu tří měsíců používala při chůzi navigaci vestavěnou do chytrých brýlí.

Chytré brýle doplňují pohled na vnější okolí o některé důležité informace, například popis ulic nebo mapu. Tyto informace se objevují buď na sklech brýlí, na displeji nebo jsou promítány přímo na sítnici oka. Brýle vybavené například plnohodnotnou GPS navigací (podobně jako známe ze svých aut) tak umožní nositeli najít nejkratší cestu k neznámému cíli.

V rámci nového projektu vědce zajímalo, co se stane s mozkem, když některou z jeho přirozených funkcí či dovedností člověk tzv. externalizuje. To znamená, že tuto funkci místo toho, aby ji i nadále vykonával vlastním mozkem, prostě přemístí do technického zařízení. Když vědci porovnali výsledky magnetické rezonance, překvapivě zjistili, že u lidí, kteří v běžném životě používali navigaci v brýlích, došlo k funkčním změnám v jedné z klíčových struktur mozku.

Podle autorky studie, Ivety Fajnerové, u osob, které se v experimentu začaly spoléhat na navigaci v brýlích, došlo ke snížení míry propojenosti (konektivity) jejich hipokampů s jinými částmi mozku. Hipokampus je struktura, která je zcela zásadní právě pro prostorovou paměť a orientaci v prostředí.

Výzkumníci dále sledovali, jak intenzivně dobrovolníci navigační aplikaci v brýlích používali v každodenním životě. Zjistili, že zmíněné změny funkce (konektivity) hipokampu byly tím výraznější, čím častěji a déle dobrovolníci navigaci používali.

Docela šokující je i rychlost změn: náš mozek je totiž mimořádně plastický, tedy v neustálé přestavbě. Pro různé oblasti mozku totiž platí, že když jsou používány, vznikají v nich nové spoje a naopak, nejsou-li používány, synapse v nich zanikají.

Tato přestavba je tak výrazná, že jsou vědci schopni ji zachytit současnými vyšetřovacími technikami, přitom ke snížení propojenosti hipokampu došlo velmi rychle, tedy již po třech měsících nošení brýlí s navigací.

 
Vstoupit do diskuze  (1)

Mohlo by vás zajímat

Reklama