První vysavač s hadicí dlouhou 244 metrů táhly koně, dnešní robotické mají hladinu hluku jen 58 dB

Booth proto dospěje k tomu, že by bylo lepší prach naopak vysávat a ne rozfukovat. Tahle myšlenka už ho neopustí. Udělá proto pokus. Vezme si přes ústa kapesník a přes něj nasaje vzduch. Prach se usadí na kapesníku. Vlastně tím vymyslel princip, na kterém vysavač bude pracovat. Proto si hned roku 1901 podává patent. O rok později zhotoví první elektrický vysavač. Zařízení je ovšem obrovské. Obyčejný člověk ho neutáhne.

Na jeho přemisťování je nutné najmout vůz s koňmi. Navíc hadice je hrozně dlouhá. Měří 244 metrů, takže ji logicky jeden člověk také neutáhne. Celý vysavač také dělá hrozný rámus. Plaší třeba koně v širokém okolí. Změna k lepšímu je ale výměna hlučných spalovacích motorů za motory elektrické. Tuto pozitivní proměnu vysavačů dal světu roku 1906 Werner von Siemens. Ačkoli stále ještě byl vysavač objemný, nebyl už tak hlučný.

Hrnec váží 14 kilo

O pár let později se švédská firma Lux AB rozhodne také pustit se do výroby vysavačů. Zájem o jejich petrolejové lampy totiž s nástupem elektřiny logicky klesá. Proto roku 1913 pustí na trh první model vysavače Lux 1. Má podobu velkého těžkého hrnce. Odsávání vzduchu zde zajišťuje turbínový ventilátor, který pohání vysokootáčkový elektromotor.

Související

Ilona Cílková

Technologie budoucnosti již zvládne vyrobit zbraň i…

Ilona Cílková

Ze špionážních brýlí můžete nenápadně získat…

Následně se vysávaný vzduch prožene filtračním pytlem, který je pověšen na tyči, jež je zachycena na vozíku, co nese samotný stroj. I když je menší než Boothova prvotina, pořád váží 14 kilogramů a je značně těžký a neforemný. Proti úplně prvnímu vysavači je samozřejmě mnohem lehčí. Brzy ale vznikne ještě praktičtější a lehčí varianta nazvaná Electrolux.

Zdokonalení systému filtrace

Další krok ve vývoji vysavačů přichází po 2. světové válce. Francouzi přišli na to, že filtrace v plátěném pytli nedokáže zachycovat opravdu malinké částice, a to bakterie, viry a velmi jemný prach. To se tak jenom zvíří. Proto přicházejí na řadu filtry s jemnějšími póry a dezinfekcí.

V průběhu let potom vývoj a výroba pevných plastů umožnila, že se vysavače staly ještě menší a lehčí než jejich kovoví kolegové z počátků. Podstatným přelomem se pak stala chvíle, kdy americká pobočka společnosti Electrolux začala používat vyměnitelné papírové sáčky. Později došlo k dalším inovacím: model Luxomatic Z 90 z roku 1964 už měl navíječ napájecí šňůry, indikátor zaplnění sáčku a samotěsnící kapsy na prach.

Robot si poradí sám

A co dnes? Princip vysávání zůstává stejný jako kdysi, ne něm se nic nemění. Co ale doznává změn, jsou systémy filtrace, které jsou mnohem sofistikovanější a jemnější než kdysi. Zároveň se vyrábějí vysavače pro různé způsoby použití. Například tyčové akumulátorové vysavače, u nichž je zdrojem energie třeba až 14 voltová baterie, multifunkční vysavače s vodní filtrací, které kromě suchého vysávání umí i hloubkové šamponování a vysají i vodu.

Trendem současnosti jsou robotické vysavače, které se pohybují samostatně podle zadaného algoritmu. Ten první se objevil v roce 2001. Uklidí vám sám a vy se na něj můžete jenom koukat. Ty jsou už úplně malé, jedná se o disky s průměrem asi 30 cm a hmotností cca 3 kg. Součástí takového vysavače mohou být třeba i antialergické UV lampy, jež ničí i roztoče.

Snížení hluku na minimum

Cílem vývoje je i snížení hluku. Zatímco u nejstaršího vysavače se plašili koně v širokém okolí, ten zřejmě v současnosti nejtišší vysavač má při nejvyšším výkonu hladinu hluku 58 dB (zhruba stejnou hladinu mají zvuky přírody). Nevadí proto třeba ani odpočívající kočce.

Dokonce vás takové luxování neruší ani při sledování televize. Přitom u řady spotřebičů je hluk i kolem 80 dB, nejtišší mívají pod 70 dB. Standardně mívají vysavače asi 78 dB.