Dinosauři mohli přežít, kdyby před 66 miliony let asteroid zasáhl nějaké jiné místo na Zemi

Jak dokazuje totiž poslední studie, když do nás (myšleno celé Země) tehdy narazil 10 - 20 km asteroid, označený jako Chicxulub, dopadnuvší rychlostí 20x vyšší než střela z pušky do mělkého moře a způsobil tak v oblasti dnešního Mexika tzv. Chicxulubský kráter zvící 180 - 200 km, nemohl si k tomu vybrat "lepší" místo.

Právě místo dopadu může být podle analýz příčinou tehdejší globální katastrofy a celoplanetárního vymírání druhů (včetně hlavonožců, amonitů a neptačích dinosaurů – suma sumárum dobrým 75 % všech pozemních i mořských živočichů a dinosaurů hrozil zánik). 

Jde o to, že asteroid spadl do oblasti velmi bohaté na uhlovodíky, díky čemuž se po výbuchu a dopadu uvolnilo velké množství síry, sazí a prachu, takže došlo ke globálním klimatickým změnám.

Kdyby k dopadu došlo někde jinde (cca 87 % zemského povrchu je tvořeno tvrdšími kameny, jinými slovy, spadl s šancí 13 % do toho nejhoršího možného místa, co mohl), mohlo vše vypadat úplně jinak.

Takto se nejprve objevilo pekelné horko a poté gigantické tsunami po celém světě, hned nato se rozlila temná celta po celé obloze ve výši 40-50 km a postarala se o masové vymírání, zimu a sucho.

Celá planeta se ochladila v průměru na -8 až -10°C. A propad byl jen na pevnině v řádu 10 - 20°C směrem dolů. Po celém světě jsou mimochodem dodnes saze v tloušťce 2 - 3 mm kvůli tomuto jevu.

Související

Petr Sýkora

Objeven chybějící vývojový článek mezi lidmi a…

Petr Hájek

Čeká nás doba ledová? Podle vědců budou…

Tak či onak, vesmír je sice nanejvýš úžasné místo, ale též i velmi neklidné místo k žití a podobné katastrofy jsou tam na „denním" pořádku, a přesto je málokdo dnes řeší – viz třeba běžnému člověku zcela neznámá Carringtonova událost.

Tehdy šlo o silnou geomagnetickou sluneční bouři, k níž došlo v roce 1859 během 10. slunečního cyklu. Koronální výron hmoty zasáhl zemskou magnetosféru a vyvolal jednu z největších zaznamenaných geomagnetických bouří.

Ta by dnes globálně zničila veškerou elektroniku na Zemi. Když je vesmíru jedno, že 180 milionů let evoluce života bylo zničeno v době jednoho života T. Rexe (20-30 let), celkem logicky se nijak nebude zajímat ani o osud a civilizaci lidí. Kolikpak potenciálních civilizací již asi vesmír uhasil hned v zárodku jenom v naší galaxii?

Je to velká škoda i z jiných hledisek – i Štorch mohl napsat místo Lovců mamutů o poznání slibnější dílo Lovce dinosaurů a lovci dnešní mohli zase pro změnu místo tygrů a lvů lovit T. Rexe (to by ale asi stejně dopadlo většinou naopak). Je též ale možné, že by boj s přírodou vyhrál někdo jiný, lidé jakožto savci by vůbec nevylezli z vody nebo neměli odvahu a možnost slézt ze stromů, zůstali by mezi opicemi a inteligenci a první civilizace by začal tvořit některý z tvorů připomínajících spíše přerostlou ještěrku.

Fotogalerie

 

2

fotografie