Novela energetického zákona podle expertů i nadále nahrává energošmejdům

ERÚ záležitosti s nepřiměřenými podmínkami neřeší a odvolává se na to, že spotřebitel danou lhůtu odsouhlasil podpisem smlouvy / Pixabay
Dlouho očekávaná novela energetického zákona je v Poslanecké sněmovně v druhém čtení. Jedním z cílů je regulovat jednání tzv. energošmejdů, jejichž praktiky přivádějí do problémů tisíce lidí. Samotná příprava ale zatím důvody k optimismu nedává.

Některá problematická ustanovení zachovává, zatímco mnohá důležitá zcela postrádá. Navíc opomíjí práva živnostníků, obcí a dalších právnických osob.

„Novela zatím postrádá důležitá ustanovení ohledně sdělování termínů ukončení dodávek a odběratelům nadále hrozí, že se dostanou do neoprávněného odběru. Může jim být demontován elektroměr či plynoměr. Fakticky tak skončí odříznuti od energií,“ vysvětluje Ondřej Doležal ze společnosti SforP, která se řešením problémů na energetickém trhu zabývá.

Problematické ustanovení stále platného zákona totiž umožňuje svou formulací termín ukončení smlouvy o dodávce energií dodavatelům před odběratelem tajit a ani na vyžádání ji nesdělovat. „Novela se s tím bohužel vypořádává tak, že stanovuje dodavateli povinnost sdělit pouze lhůtu, kdy může od smlouvy odstoupit, nikoli však přesný termín ukončení dodávky, a to je problém, protože pokud má odběratel v úmyslu změnit dodavatele, termín ukončení je zásadní,“ doplňuje Ondřej Doležal.

Podle něj jde hlavně o drobné podnikatele, živnostníky, starosty menších obcí apod., tedy všechny, kteří nemají právnický aparát k tomu, aby jim v případě potíží pomohl. „Zdaleka ne ojedinělý případ z naší praxe ukazuje problém v celé nahotě. Se svým dodavatelem energií uzavřete smlouvu na devět let, což už je samo o sobě problematické, protože energie se na burze nakupují maximálně na tři roky dopředu. Na odstoupení od dané smlouvy však máte během celé této doby pouhých třicet dní, a to z důvodu, že dodavatel energií omezuje výpovědní lhůtu nejen ve smyslu nejpozději tři měsíce před výročím smlouvy ale i nejdříve čtyři měsíce před výročím,“ popisuje Doležal s tím, že tato praktika by dle směrnice EU (EU 93/13/EHS) neměla být legální, český stát ji však z neznámých důvodů neimplementoval a čeští odběratelé energií, tak jsou jediní v Evropě, kteří tato ustanovení ve svých smlouvách mohou najít.

„Rozmezí těchto dní vám určuje dodavatel dle vlastní libovůle. V některých případech zašla tato praktika ad absurdum, že odběratel nemá lhůtu ani měsíc a je povinen zaslat odstoupení v konkrétních dnech například mezi 15. lednem a 6. únorem. Pokud lhůty z jakéhokoli důvodu nevyužije, smlouva se automaticky prodlouží o dalších devět let, kdy budete mít zase pár dní na odstoupení,“ popisuje Doležal.

Zůstává otázkou, zda se podaří příslušná ustanovení ještě změnit ve třetím četní, případně při projednávání v Senátu ČR. Problematickou je také nejasná role Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který by měl dané problémy řešit.

Nicméně novela zákona se zabývá pouze spotřebiteli tj. fyzickými osobami nepodnikajícími. Podnikatele zákon zohledňuje jen v části financování zmíněného Energetického regulačního úřadu. „Jsme s ERÚ v pravidelném kontaktu a bohužel vidím, že na řešení těchto záležitostí nemá kompetence a pravomoci,“ komentuje Ondřej Doležal s tím, že dále hrozí konflikt se směrnicí EU 93/13/EHS, ke které se ČR zavázala při vstupu do EU, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách.

ERÚ však záležitosti s nepřiměřenými podmínkami neřeší a odvolává se na to, že spotřebitel přeci danou lhůtu odsouhlasil podpisem smlouvy. Novela energetického zákona by měla tyto lhůty omezit, ale opět pouze v případě fyzických osob nepodnikajících. U podnikatelů a dalších tato možnost stanovovat nesmyslně krátké lhůty dále přetrvá. A navíc novela neřeší tyto lhůty zpětně, takže co je a bude podepsáno před účinností nového zákona, bude nadále platit, ať už je to diskriminační jakkoli.

#energetika #zákon #šmejdi #ERÚ

Mohlo by vás zajímat

Reklama