Solární panely jako dvousečná zbraň. Masová výroba přispěje ke globálním emisím

Hliník je nejrozšířenější kov na Zemi. Problémem není jeho nedostatek, ale emise oxidu uhličitého uvolňované při produkci čistého hliníku, který je součástí konstrukce solárních panelů. Čím větší poptávka po solární energii, tím více emisí vypouštěných do ovzduší.

Podle Mezinárodní agentury pro energii budou do roku 2050 solární panely zajišťovat asi třetinu celkové světové poptávky po elektřině. „Představuje to obrovský výrobní úkol, který povede k velké poptávce po různých minerálech,” cituje server ScienceAlert vyjádření výzkumníků vedených Alisonem Lennonem, experta v oblasti fotovoltaiky na University of New South Wales v Austrálii.

Související

Martin Pokorný

Počet domácích elektráren roste, přebytky energie…

Martin Pokorný

Výstavba solárních elektráren v Česku trhá dle…

Pro udržení globálního oteplování bude oproti současné produkci potřeba zhruba 85krát více využít solární energie. Do roku 2050 bude podle studie publikované v časopisu Nature Sustainability tvořit 40 procent současné produkce čistého hliníku výrobu solárních panelů, což jsou více než tři čtvrtiny veškerého hliníku vyrobeného v Číně v roce 2020.
 
Navýšení této produkce sice povede k dalším emisím oxidu uhličitého, hliník je ale naštěstí recyklovatelný, a při jeho recyklaci nedochází k tolika emisím oxidu uhličitého. V dnešní době se stále používá 75 procent již vyrobeného hliníku.
 
Podle modelování různých scénářů by se v případě recyklace podařilo snížit emise z produkce čistého hliníku do roku 2030 a do poloviny století je udržet na hodnotách 1500 megatun. To je pod kritickou hranicí, jejíž překročení by vzrostly globální teploty o dva stupně. V horším scénáři se emisní náročnost procesu nezmění. Jeho poptávka se tak bude rovnat 4000 megatunám oxidu uhličitého vypouštěného do ovzduší.
 
Zdroj: ScienceAlert, Nature Sustainability