Zlevnění elektřiny zvýší HDP jen o desetinu procenta, náklady na podporu obnovitelných zdrojů ale nezmizely

Zlevnění elektřiny přineslo některé pozitivní efekty, například mírně snížilo inflaci / Solarimo, Pixabay
Letošní opatření vlády, které domácnostem a firmám snížilo účty za elektřinu, stojí stát přibližně 17 miliard korun ročně. Prostřednictvím vyššího hospodářského růstu a daňových příjmů se podle analýzy do veřejných rozpočtů vrátí nanejvýš jedna miliarda korun.

Vládní představa, že se opatření z velké části zaplatí samo, je proto podle aktuální analýzy think-tanku IDEA při CERGE-EI zcela nereálná.

Od začátku letošního roku přestaly domácnosti a firmy platit příspěvek na podporované zdroje energie (POZE), který slouží k financování dřívějších státních závazků vůči provozovatelům solárních, větrných, vodních a bioplynových elektráren.

Příspěvek činil zhruba 600 korun za megawatthodinu elektřiny (včetně DPH). Od ledna 2026 tyto náklady plně převzal státní rozpočet. Spolu s výpadkem příjmů z DPH představuje celková úleva odběratelům přibližně 18,4 miliardy korun ročně.

Pozitivní efekty opatření

Zlevnění elektřiny přineslo některé pozitivní efekty. Podle České národní banky snížilo jednorázově meziroční inflaci v lednu 2026 přibližně o 0,4 procentního bodu.

Nižší ceny elektřiny také pomohly především energeticky náročným podnikům, například hutím, chemičkám či papírnám. Odstranění poplatku navíc přestalo cenově znevýhodňovat elektřinu oproti plynu a uhlí.

Pozitivní dopady na hospodářský růst a daňové příjmy jsou však podle aktuální analýzy výrazně menší, než naznačuje vládní argumentace. “Aby se opatření státu plně zaplatilo prostřednictvím vyššího výběru daní a odvodů, musela by každá koruna dotace vytvořit téměř tři koruny dodatečného HDP. Takový účinek nelze v malé otevřené ekonomice, jakou je Česko, realisticky očekávat,” upozorňuje Michael Schulz z think-tanku IDEA při CERGE-EI.

Náklady na podporu obnovitelných zdrojů nezmizely

Podle propočtů analýzy může zlevnění elektřiny zvýšit HDP maximálně o necelou desetinu procenta. Dodatečný výběr daní a odvodů by mohl dosáhnout nejvýše 2,6 miliardy korun. Po započtení výpadku DPH by se daňové příjmy mohly v nejpříznivějším případě zvýšit o 1,2 miliardy korun, v nejméně příznivém naopak klesnout o 1,4 miliardy korun.

Náklady na podporu obnovitelných zdrojů přitom nezmizely, pouze se přesunuly z účtů za elektřinu na daňové poplatníky. Stát je musí financovat zvýšením dluhu, vyššími daněmi nebo omezením jiných výdajů.

Půjčovat si dnes, kdy investoři požadují vyšší úroky, je drahé. Vyšší daně zase snižují nabídku práce, spotřebu nebo investice. Každá z těchto možností má tedy další ekonomické důsledky, které mohou pozitivní účinky levnější elektřiny oslabit.

Zdroj: Česká národní banka, CERGE-EI  

#elektřina #solární #POZE #inflace #HDP

Mohlo by vás zajímat

Reklama