Dokázali elektrický proud vyrobit už staří Peršané? Otázkou zůstává, na co ho potřebovali

Baterie mohla být součástí nějakých magických rituálů / Pixabay
Historie nám do dnešních dnů zanechala docela velkou porci technologických záhad. Lidé tváří v tvář vynálezům, které nám zanechali naši předkové, mnohdy kroutí hlavou.

Jak to lidé kdysi v těch primitivních podmínkách dokázali vyrobit, nebo celé zrealizovat? Některé věci se nedaří objasnit dodnes. Úžas vzbuzuje třeba slavná baterie z Bagdádu.

Objev německého archeologa

Galvanické pokovování se začalo používat v 19. století. Je ale možné, že ho lidé znali mnohem dříve. Když roku 1938 německý archeolog Wilhelm König najde při vykopávkách v Khujt Rabu kousek za dnešním iráckým Bagdádem zhruba 13 cm vysokou hliněnou nádobu, netuší, že je zřejmě na prahu netušeného objevu.

Uvnitř hliněné baňky se nachází měděný válec obalený železným drátem. Uvnitř nádoby nechybí známky koroze. Navíc bližší průzkum prozrazuje, že se v ní nacházela nějaká kyselina. Možná víno, či vinný ocet. König dospěje k názoru, že se jedná o baterie, a dokonce tento názor i publikuje v tisku.

Vojáci, ne vědci 

Kvůli 2. světové válce se ale na jeho objev pozapomene. Později je zdrojem mnoha záhad. Dokonce se liší i příběh o tom, jak byly baterie vlastně nalezeny. Podle jedné verze je König objevil ve sklepě bagdádského muzea, jehož se stal ředitelem. Podle jiné je vykopal v rámci vykopávek. Bylo jich zřejmě asi dvanáct. Liší se i jejich datování.

Nejčastěji se objevuje domněnka, že pocházejí z doby 200 př. n. l. Tehdy v bagdádské oblasti trvala Parthská říše - cca 250 př. n.l. až 225 n. l. Háček je v tom, že Parthové byli sice zdatní vojáci, ale na vědecké objevy je moc neužilo. Nádoba také více odpovídá následujícímu sasánovskému období (225-640 n.l.). 

4 volty elektrické energie 

Pokud by ale šlo opravdu o první primitivní baterie, rozhodně se nabízí otázka, jak vůbec starověcí perští vědci přišli na jejich princip? Těžko říci. Jisté je, že i takto primitivní zařízení dokázalo produkovat elektrický proud. Už sám König to prokázal.

Existovaly informace o pokusech, které prováděl on sám, když nádobu naplnil octovou nebo citrónovou kyselinou. Obě tyto kyseliny byly známy už ve starověké Mezopotámii. Další potvrzení funkčnosti provedl i německý profesor Arne Eggebrecht. Ještě jiný pokus pak dokázal, že podobné zařízení dokáže vyrobit i 4 volty elektřiny. 

Experiment se nepovedlo zopakovat 

Na co ale mohly být tyto baterie použity, pokud se opravdu jednalo o baterie? Možná v medicíně. Třeba Číňané užívali akupunkturu s elektrickým proudem. Existují i vědci, kteří si myslí, že už tehdy lidé používali tato zařízení k pokovování. Ukázkou jsou třeba mince.

Právě zmiňovaný německý profesor Arne Eggebrecht dokázal v 70. letech 20. století se soustavou bagdádských baterií vytvořit pomocí elektrolytu z vinné šťávy vrstvu stříbra silnou tisícinu milimetru. Bohužel k tomuto experimentu z roku 1978 není žádná dokumentace a nepovedlo se ho zopakovat. 

Využívaly se při magických rituálech?

Vznikly například spekulace o tom, že baterie mohly být uvnitř nějaké sochy a při doteku vytvořit slabý šok, což mohlo být součástí nějakých magických rituálů. Jde ale pouze o dohady. Pro odhalení skutečného významu pradávných baterií by bylo třeba nálezy přesně datovat a prozkoumat. Zatím tedy stále ještě vzbuzují otazníky.

Mohlo by vás zajímat

Reklama