Plně funkční umělou ruku uměl sestrojit český vynálezce už před 200 lety

Vynalézání má Čech Josef Božek (1782 – 1835) doslova v krvi. Během studia na těšínském gymnáziu pořádá výstavu hřídelí vyřezaných ze dřeva. Když potom vyrazí na studia do Prahy, finanční nouzi řeší tím, že na zakázku spravuje hodinky. Hodináři v Praze v něm ale vidí nekalou konkurenci.

Uchytí se jako mechanik ve škole 

Nejraději by proto Božkovi jeho přivýdělky zakázali. Naštěstí šikula má v záloze ještě něco dalšího, a sice stroj na stříhání sukna. Božkův nápad se dostane do těch správných rukou, a sice k řediteli pražské polytechniky Františku Josefu Gerstenerovi.

Zručnému mládenci nabídne funkci mechanika ve škole. Božek se pouští do práce a pro technickou školu dělá nejrůznější modely strojů. Čím se ale obzvlášť proslaví, to jsou umělé ruce a nohy. 

Umělé nohy k chození 

Když řecký kníže Alexandr Ypsilanti přijde po zranění v bitvě u Drážďan v roce 1813 o pravou ruku, pro Božka je to velká výzva, jak mu pomoci. Dokáže mu zhotovit umělou ruku. Nejde ale žádný kosmetický kousek pro okrasu.

Tahle ruka je plně funkční, a o to více obdivuhodné to je. Ypsilanti se svojí protézou dokáže uzvednout sklenici, a dokonce i udržet pero – to je důkaz, že končetina zvládne i poměrně jemnou mechanickou práci. Pro jednoho ruského důstojníka, který v bitvě přišel o nohy, zhotoví umělé, s nimiž bez problémů chodí. 

Stroj sestaví bez plánku

Božek ale předvede svůj majstrštyk v roce 1810. Tehdy dorazí do Prahy parní stroj, ovšem rozebraný na díly. Nikdo netuší, co s tím vlastně udělat. Jediný, kdo se odvážně pustí do práce, je Božek. Ačkoli nemá žádný plánek, nebo návod, nakonec se mu stroj přece povede dát dohromady.

Uvěří, že v páře je budoucnost. Proto se pustí do různých modelů parní kotel nevyjímaje. Ředitel Gerstner se jeho výtvory čile chlubí. Vynálezce to povzbudí k další činnosti. Má v úmyslu sestavit svůj vlastní parní vůz.

Manželka přemluví ředitele 

Od slov nemá daleko k činům. 17. září 1815 předvede v pražské Královské oboře opravdový stroj. Předváděčka, na které nechybí například hrabata Nostic a Kolowrat. Najdou se i odvážlivci, kteří si do vozu sednou - příkladem je hraběnka Kaunicová. Natěšený Božek se proto napříště pouští do konstrukce parní lodi.

V létě roku 1817 je s ní hotov a Pražany zve na produkci svého nového vynálezu ve Stromovce u Bubenče u císařského mlýna. Dojde ovšem ke konfliktu. Gerstner tvrdí, že Božek stroj propůjčil technickému ústavu, a proto mu ho zakazuje veřejně předvádět. Naštěstí vypomůže manželka, které se povede ředitele polytechniky přesvědčit, aby produkci nakonec povolil. Chystá se tedy předvedení parního vozu a parní lodi.

Déšť zhatí předváděcí akci 

Jenže akci v neděli 1. června 1817 bohužel provází smůla. I když představení začne v půl páté v pořádku a zdá se, že mu počasí bude přát, bohužel už krátce po zahájení plavby – cca za půl hodiny se nebe zatáhne a spustí se silný déšť a bouřka. Lidé zákonitě zazmatkují. Většině z nich se nechce stát na dešti, a tak utíkají. Zbude jenom pár největších vytrvalců.

Rozruchu ale využije nějaký zloděj. Přivlastní si pokladnu se vstupným. V tuto chvíli nastává problém. Božek si totiž všechno platil sám a dostal se kvůli akci do dluhů. Začínají se hlásit věřitelé. Zoufalství nezná konce. Chytí kladivo a ve vzteku dokonce stroje rozmlátí.