Český vynález zkázy: Způsobila plastická trhavina z Pardubic leteckou tragédii v Lockerbie?

Ve standardním prostředí vydrží Semtex v klidu dlouhé roky / Pixabay
Semtex, česká plastická trhavina, získal za dobu své existence neuvěřitelnou pověst. Ne všechno, co se o ní říká, je ale pravda. Pojďme se tedy na ni podívat trochu podrobněji. Kdy se začal psát její příběh a jakými vlastnostmi se doopravdy pyšní.

Poptávka po plastických trhavinách vznikla už za 2. světové války, kdy bylo třeba lehce tvarovatelných, voděvzdorných a výkonných trhavin pro různé trhací práce. K vyvinutí Semtexu došlo v 50. letech 20. století, vyrábět se začal v 60. letech.

Trhavina nesla označení B1, v roce 1964 se ujalo označení Semtex 1A, o tři roky později se začal vyrábět Semtex H. Semtex 1A sloužil pro tuzemsko, Semtex H na export. Nejprve se jednalo o trhavinu určenou hlavně pro odminovávání, ale pak se začala užívat i na civilní trhací práce. Od roku 1987 pak byla k dostání pod názvem Semtex 10. 

Rovnítko mezi trhavinou a naším výrobkem 

Na druhou stranu je třeba říci, že se Semtex nijak zvlášť nelišil od obdobných plastických trhavin, třeba C4. Semtex tvoří sloučenina pentritu, hexogenu, pojivem je styren-butadienový kaučuk, změkčovadlem n-oktyl-ftalát a butylcitrát, dále je v něm antioxidant a barvivo. Odlišná vlastně byla pouze barva a potom také látka, která má na svědomí plastičnost Semtexu.

Liší se složením, které zajistí plasticitu dlouhodobě. Právě plasticitu jí dodávají změkčovadla a syntetická pojiva. Přesto v 80. letech 20. století většina světa kladla rovnítko mezi slova plastická trhavina a Semtex. Může za to třeba výbuch amerického letadla nad skotským Lockerbie roku 1988. Při explozi 21. prosince 1988 tu zahynulo celkem 270 lidí. Přitom tragédie je připisována Semtexu asi neprávem, dodnes nebylo potvrzeno, jaká výbušnina byla tehdy použita. 

Jak to vlastně bylo s exportem?

Prezident Václav Havel uváděl v rozhovoru z roku 1999, že jenom v letech 1974 - 1981 prý mělo do Libye být zasláno na 1.000 tun trhaviny. Ovšem Explosia coby výrobce tvrdí, že za celou dobu výroby odešlo do zahraničí jenom 690 tun Semtexu.

Roku 1981 byl export do rizikových zemí zakázán, v roce 1989 pak došlo k úplnému zákazu exportu. Pravda je taková, že do roku 1989 se Semtex vyvážel do zemí Varšavské smlouvy, především do NDR a Maďarska a tím není řečeno, že zde cesta této trhaviny také skončila, mohla odsud putovat do dalších zemí. 

Mýty, které neplatí 

Také další superlativy, které se o Semtexu šířily, jsou zcela přehnané. Například o tom, že je nejsilnější - její síla je na stejné úrovni jako trhaviny této kategorie, třeba zmiňovaná C4. Také nedokáže vydržet věčnost.

Ve standardním prostředí sice vydrží dlouhé roky, ale extrémní teploty mu zkracují životnost. Dochází k tvrdnutí a následně i rozpadu. Obvykle vydrží bez potíží v teplotním rozmezí -40 °C až + 60 °C. Zároveň není pravda, že Semtex nelze najít - Synthesia výbušniny značkuje od roku 1991 a s moderní technikou se dá poznat i původní neznačkovaný Semtex. 

Různé využití 

Dnes se používá trhavina různých barev pro různé klimatické podmínky, sílu a intenzitu exploze. Listový bílý Semtex pomáhá zpevňovat kovy pomocí výbuchu, kov tak získává několikanásobně větší odolnost. Bílý také dokáže po nalepení proříznout i silný ocelový plech.

V kamenolomech se užívá červený, šedý potom přichystá nejničivější výbuch. Hnědý zase pomáhá ve vojenství, kde s průlomovým rámem dokáže rychle vytvořit otvor i ve 20 cm silné zdi. Prostě využití v civilní i vojenské sféře je nespočet. 

Tragický příběh tvůrce, který tvůrcem nebyl 

Se Semtexem se také spojuje životní příběh odborníka na výbušniny Bohumila Šoleho. Ten prý při výbuchu v 60. letech 20. století utrpěl zranění s tím, že následně trpěl i psychickými potížemi. Roku 1997 potom pomocí plastické trhaviny spáchal sebevraždu ve foyer sanatoria Priessnitz v Jeseníku.

Zraněno bylo 20 lidí, vznikla velká škoda na majetku a sám původce akce zemřel. Explosia ale říká, že Šole sice byl bývalý zaměstnanec Synthesie Semtín, ale nebyl členem vývojového týmu pro přípravu Semtexu. Nicméně byl autorem myšlenky, že by se Semtex začal užívat pro řízenou destrukci letadel pro civilní účely. 

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama