První meteorit s rodokmenem, který kdy byl na světě nalezen, dopadl nedaleko Příbrami

Před 60 lety šlo o kamenné meteority, tzv. obyčejné chondrity typu H5 / NASA
Dnes je na světě evidováno 35 meteoritů s rodokmenem, z toho bylo 19 nalezeno díky českým výpočtům. Přesnost dat produkovaných současnými kamerami Evropské bolidové sítě vede k čím dál většímu záznamu bolidů a možných pádů meteoritů, takže v posledních letech jejich počet přibývá. A jak to bylo s prvním meteoritem "s rodokmenem"?

Krátce  po  setmění v úterý 7. dubna 1959 ve 20 hodin 30 minut a 20 sekund SEČ ozářil na 7 sekund nejen oblohu nad velkým územím Čech, ale i okolní krajinu velmi jasný bolid, který v maximu dosáhl mínus 19. hvězdnou velikost. To odpovídá jasnosti přibližně 1000krát větší, než je jasnost Měsíce v úplňku.

Vzhledem k tomu, že tak jako každou jasnou noc už od roku 1951 byly v činnosti kamery určené právě na fotografování meteorů (v rámci dvoustaničního programu, jejž organizoval dr. Zdeněk Ceplecha z Astronomického ústavu ČSAV), podařilo se získat snímky tohoto mimořádného bolidu  z celkem 10  kamer na dvou  stanicích,  v Ondřejově a v Prčici.

Tento fotografický systém nepokrýval sice celou oblohu, ale bolid letěl tak vhodně vzhledem k oběma stanicím, že se podařilo zaznamenat téměř celou světelnou dráhu s výjimkou malého úseku na samém konci, kde byl již bolid úhlově příliš nízko a vylétl ze zorného pole kamer.

Na 3 z 10 pořízených snímků se podařilo zaznamenat i rychlost bolidu díky přerušování světelné stopy rotujícím sektorem. Po přeletu tohoto bolidu následoval pád tzv. Příbramských meteoritů. Jméno dostaly podle oblasti místa pádu, která se nacházela východně od Příbrami. Postupně byly nalezeny čtyři meteority o celkové hmotnosti 5,8 kg, jejichž nález právě analýza fotografických záznamů velmi usnadnila.

Jedná se o kamenné meteority, tzv. obyčejné chondrity typu H5. Bolid a následně meteority Příbram se tak staly světovým unikátem,  protože to bylo vůbec poprvé v historii,  kdy byly získány přesné objektivní údaje o dráze meteoritu jak v ovzduší, tak především ve Sluneční soustavě a bylo dokázáno, že meteority pocházejí z hlavního pásu planetek, tj. z oblasti mezi Marsem a Jupiterem.

V důsledku tohoto světového úspěchu založil dr. Ceplecha již v roce 1963 Evropskou bolidovou síť, první takový experiment na světě. V roce 1993 převzal vedení sítě jeho žák dr. Pavel Spurný, současný vedoucí Oddělení meziplanetární hmoty. Evropská bolidová síť pracuje dodnes, byla několikrát modernizována a data, která bolidové kamery dnes poskytují, jsou nejpřesnější na světě. 

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama