Indové se chtějí stát čtvrtým národem, který dosáhne povrchu Měsíce

 
Další 1 fotografie v galerii
Šestistupňové robotické vozidlo Pragyan bude provádět vědecké pokusy na povrchu Měsíce / ISRO
Indie zahájí příští týden svoji ambiciózní misi Čandraján-2. Stane se tak čtvrtým národem, který úspěšně dosáhne lunárního povrchu. Chystá se přistát v blízkosti ještě neprozkoumaného jižního pólu Měsíce.

Čandraján-2 vystřelí 15. července 2019 ze Satish Dhawan Space Center na Sriharikotě na jihozápadním pobřeží země. Jedná se o druhou lunární sondu Indického kosmického výzkumného ústavu (ISRO) a první sondu určenou k přistání na Měsíci, které je naplánováno na 6. září 2019.

Bude-li Indie úspěšná, stane se tak po USA, Rusku a Číně čtvrtou zemí, jejíž sondy přistály na měsíčním povrchu. ISRO prohlásil, že se rozhodl prozkoumat jižní pól, protože je možné, že v trvale stinných oblastech je voda, která by mohla znamenat dobré podmínky pro budoucí pobyt astronautů na Měsíci.

Také by mělo dojít k prozkoumání vnitřku zdejších kráterů. Díky tomu bude možné lépe porozumět vývoji Měsíce. Tyto oblasti zůstaly dlouhou dobu extrémně chladné a vědci věří, že pravděpodobně obsahují fosilní záznamy z doby rané sluneční soustavy.

Čandraján-2 má tři moduly, Orbiter, Lander zvaný Vikram, a Rover zvaný Pragyan, což znamená v sanskrtu „moudrost“. Vikram, pojmenovaný po Dr. Vikramovi Sarabhaiovi, otci indického vesmírného programu, by měl přistát na vysoké rovině mezi dvěma krátery, Manzinusem C a Simpeliusem N, které jsou na jihu kolem 70 °.

Odtud se rozjede šestistupňové robotické vozidlo Pragyan a stráví jeden měsíční den, tedy čtrnáct dnů na Zemi, prováděním vědeckých pokusů na povrchu Měsíce. Topografické studie ISRO, mineralogické analýzy a další experimenty pomohou světu lépe porozumět původu Měsíce. Pragyan bude moci s využitím sluneční energie sám komunikovat s Landerem, který následně bude zasílat informace indické Deep Space Network v Byalalu i Orbiteru. Orbiter stráví rok obíháním Měsíce ve vzdálenosti 100 km od jeho povrchu. 

ISRO na svých internetových stránkách vysvětluje důvody, proč se rozhodl prozkoumat jižní pól: „Měsíční jižní pól je obzvláště zajímavý, protože plocha lunárního povrchu, která zůstává ve stínu, je mnohem větší než na severním pólu. Existuje možnost přítomnosti vody v trvale stinných oblastech kolem ní. Kromě toho má oblast jižního pólu krátery, které jsou studené a obsahují fosilní záznam ranné sluneční soustavy.“ 

První indická vesmírná mise Čandraján-1 byla přitom zahájena už v roce 2008 a ukončena brzy poté, co vědci ztratili kontakt s bezpilotní kosmickou lodí. Má se za to, že satelit spadl na povrch Měsíce.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama