Silný laser by mohl sondy na cestě do vesmíru urychlit až na 20 % rychlosti světla

Průzkum vesmíru by mohl probíhat rychleji než dosud / Pixabay
Průzkum nejbližšího hvězdného systému Proxima Centauri by mohly urychlit mezihvězdné sondy o velikosti jednoho gramu, urychlené velmi silným laserovým zdrojem až na 20 % rychlosti světla. Probádat asi 150 nejbližších hvězd a jejich planetární systémy během několika desítek let je proto vcelku realistická představa.

Výkonové lasery mohou umožnit poznávání blízkého i vzdáleného vesmíru. V současné době jsou naprosto nenahraditelné i pro studium extrémních přírodních jevů, které lze jen těžko laboratorně napodobit jinými metodami – jako je například dopad asteroidu.

Mohou se ale stát i základním a nejjednodušším prostředkem k vyčištění oběžné dráhy od tzv. kosmického smetí anebo nástrojem ochrany proti nebezpečným objektům blízko země. Ke konstrukci laseru pro průzkum vesmíru může přispět i centrum HiLASE, které je součástí Fyzikálního ústavu AV ČR.

Proxima Centauri je nejbližší hvězdou Sluneční soustavy. Nachází se ve vzdálenosti 4,22 světelných let, tj. asi 40 bilionů kilometrů. Plán, jak ji dosáhnout, vymyslel Stephen Hawking před třemi lety.

„V první fázi výzkumu nejbližších let se budeme soustředit na měsíce Europa a Enceladus ve Sluneční soustavě,“ řekl Philip Lubin s tím, že mise je podle něj dosažitelná v horizontu 20–50 let. „Ačkoliv zní tato myšlenka jako sci-fi, v současné době se jedná o jediný technologicky relativně snadno proveditelný plán mezihvězdného cestování," dodal Lubin.

Lasery bude možné využít i k odklánění a zneškodňování případných potenciálně nebezpečných objektů blízko Země či pro dálkové měření jejich složení. Na výzkumu se podílí tým Oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského pod vedením Martina Feruse. Na straně laserového centra PALS při Ústavu fyziky plazmatu AV ČR probíhají tyto experimenty pod vedením Miroslava Krůse.

Široká aplikace výkonných laserových systémů rozhodně není jen hudbou budoucnosti. Česká pracoviště PALS a HiLASE mají v globálním měřítku zcela zásadní a výjimečné vědecké vybavení. Velké laserové systémy v České republice jsou v současnosti využívány například k výzkumu extrémních stavů hmoty a plazmatu, pro iniciaci velkých plazmových jisker v různých atmosférách, ostřelování povrchů meteoritů, kapalin a pevných látek.

Cílem je napodobení extrémních podmínek panujících při vstupu tělesa meziplanetární hmoty, ať už se jedná o asteroid, kometu nebo jen malý meteoroid, do atmosfér planet. Jejich fyzikální a chemické účinky mohly významně přispět k procesům vedoucím přímo či nepřímo ke vzniku života na Zemi.

 
Vstoupit do diskuze  (1)

Mohlo by vás zajímat

Reklama