Speciální pokus entomologů: V jednom smrku může zimovat až 75 tisíc lýkožroutů

V zimě lýkožrout nelétá, přezimuje ukrytý v kůře stromů / Pixabay
Zimní období je pro lesníky ideální dobou pro hledání napadených smrků. I když některé z nich mohou na první pohled vypadat neporušeně a zdravě, existují jednoduché postupy, jak škůdce pod kůrou odhalit.

Speciální pokus provedl během zimního období entomolog Petr Doležal z Biologického centra Akademie věd ČR, který se zaměřuje na výzkum kůrovců.

Cílem bylo zjistit, kolik brouků lýkožrouta smrkového se nachází v kůře napadených stromů. Experiment byl prováděn ve spolupráci s Lesy ČR, s.p., a v praktické formě byl představen ve videonávodu „Jak vyhledávat kůrovce v zimním období“ na portále nekrmbrouka.cz.

V zimě lýkožrout nelétá, přezimuje ukrytý v kůře stromů. A právě oloupanou kůru použil vědec pro svůj experiment. Konkrétně se jednalo o osm kubických metrů materiálu.  

„Sebrali jsme kůru ze dvou vzrostlých smrků a umístili ji do fotoeklektoru, což je zařízení, ve kterém z kůry při příhodné teplotě a délce dne začnou vyletovat brouci,“ popisuje Petr Doležal z Biologického centra AV ČR. Zařízení tak přibližně jeden měsíc simulovalo broukům jaro. Všechny vyletující lýkožrouty vědci odebírali a počítali. Výsledek? Sto padesát tisíc brouků. „Kdyby kůra zůstala v lese, toto množství lýkožroutů by úspěšně přezimovalo, na jaře by brouci vylétli a napadli další stromy,“ upozorňuje Petr Doležal.

Na některé napadené stromy upozorní například ptáci, kteří oklovají kůru a hledají pod ní potravu. Spadaná, na zemi ležící kůra pak nadále představuje pro les nebezpečí, protože i v ní lýkožrout úspěšně přezimuje, dokončí svůj vývoj, na jaře vylétne a napadne další stromy.

„Výsledky experimentu bohužel potvrzují, že ponechání aktivních kůrovcových stromů do jarního rojení bez asanace povede k dalšímu zrychlování šíření kůrovců v následujícím roce,“ říká Jan Příhoda, jeden ze spoluautorů projektu.

 
Vstoupit do diskuze  (1)

Mohlo by vás zajímat

Reklama