Potvrzeno: Domestikace psa je prvním příkladem ochočení zvířat

Martina Galetová z Moravského zemského muzea se aktivně účastnila týmového výzkumu, kterýprováděl mikroskopickou analýzu opotřebení zubů fosilních psovitých šelem z paleolitické lokality Předmostí v České republice. „Provedli jsme analýzu mikroabrazí zubů ve fosilním vzorku psovitých z lokality Předmostí, kterýobsahuje jak vlku, tak psu podobné psovité šelmy,” říká Martina Galetová.

Badatelé identifikovali jasné typy opotřebení zubů pro každý ze dvou morfotypů psovitých.
Ve srovnání s Canidy podobnými vlku mají zuby raných psích Canidů, které nazýváme „protopsi“, větší stopy opotřebení indikující potravu s obsahem tvrdé lámavé stravy. Tato větší durofágie – konzumace potravy obsahující tvrdé složky – u “protopsů” znamená, že pravděpodobně žrali kosti a jiné méně žádoucí kusy potravy, ke kterým se dostali na lidských sídlištích, a přináší tak další důkaz o tom, že na lokalitě byly nalezeny dva typy psovitých živících se různou potravou, což souhlasí s dalšími důkazy rané domestikace.

Primárním cílem výzkumu bylo zjistit, zda tyto dva morfotypy vykazují výrazné rozdíly v chování na základě způsobu opotřebení zubů. Mikroabraze zubů je behaviorální signál, který se může objevit o generace dříve, než v populaci nastanou morfologické změny, a je velmi slibný pro užití archeologických dokladů pro rozlišení „protopsů“ od vlků.

Domestikace psa je prvním příkladem ochočení zvířat a jediným typem domestikace, který se objevil dávno před jednoznačným dokladem zemědělství. Probíhá však ostrá vědecká debata ohledně doby a okolností počátků domestikace psů – odhady se pohybují od 15 000 do 40 000 letpř. n. l.

Diskutuje se rovněž o tom, proč byli jako první domestikováni vlci a stali se psy. Z antropologického hlediska je doba počátku domestikace významná pro pochopení chování a ekologie tehdejšího člověka - časného Homo sapiens.