Astronomové sledují světelnou podívanou rozpadající se komety

Kometa se bohužel rozpadla na blikající kousky, které neustále mění vzhled / NASA
Letos 20. a 23. dubna zachytil Hubbleův vesmírný dalekohled snímky 25 fragmentů komety, které v hloučku cestují do vnitřní sluneční soustavy. Jde o kometu C/2019 Y4 (ATLAS).

Kometu objevil systém ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) na havajských ostrovech Haleakala a Maunaloa teprve v prosinci minulého roku. Slibovala úchvatnou nebeskou podívanou, která měla být viditelná ze Země, a to dokonce i pouhým okem.

ATLAS byla adeptem na nominaci nejjasnější komety za posledních 13 let. Největší jasnosti měla dosáhnout v prvních květnových dnech. Objekt zájmu astronomů se ale rozpadl na blikající kousky, které neustále mění vzhled. „Nevím, zda je to proto, že jednotlivé kusy blikají a vypínají se, protože odrážejí sluneční světlo, přičemž působí jako vánoční světla na stromku, nebo proto, že v různé dny vidíme odlišné fragmenty,“ vysvětlil astronom David Jewitt z Kalifornské univerzity. 

Událost, která potkala tuto pozorovanou kometu, sice zničila naději, že bychom ji mohli sledovat pouhým okem ze Země, a to i za denního světla, ale astronomům se naskytla jiná příležitost – sledovat to, jak se kometa roztříští, což je pro ně vzácná událost. Fragmenty komet jsou většinou špatně pozorovatelné, nezřetelné a navíc k těmto událostem nedochází každý den. 

Hubbleův vesmírný dalekohled zachytil jednotlivé úlomky – myšlenka je taková, že tento kus ledu měl původně 200 metrů. Jeho zbytky mohou astronomy zasvětit do mechanismu, který způsobuje tříštění komet. Ani odborníci mu totiž plně nerozumí. 

Když se kometa blíží ke Slunci, tak se zahřívá, což způsobuje odplyňování (známý světelný ocas komety). Plyny, které opouštějí kometu, mohou být něco jako paprsek, který ji pohání v rotaci. Jak rotace zrychluje, mohou dostředivé síly materiální sílu jádra převýšit až do takové míry, že se kometa pod stresem rozdělí na více částí. „Další analýza Hubbleových dat by mohla být schopna ukázat, zda je za to zodpovědný právě tento mechanismus,“ prozradil Jewitt.

Jelikož je roztříštěná kometa ATLAS stále na příchozí dráze, mají astronomové dostatek času ke sledování jejího chování. ATLAS se v současnosti nachází na oběžné dráze Marsu, trasa komety pak vede skrze orbitu Země. S ohledem na dosavadní rychlost proletí ATLAS nejblíže kolem Země 23. května. Úlomky pak budou pokračovat ve výpravě za Sluncem. 31. května budou od Země vzdáleny již 37 milionů kilometrů – tedy v průměrné oběžné dráze Merkuru (57,9 miliónů kilometrů). 

Nakonec úlomky komety ATLAS zmizí daleko v hlubině sluneční soustavy, kde budou po šest tisíc let na oběžné dráze Slunce, než najdou svůj definitivní konec. Je jisté, že už je nikdy neuvidíme. Prozatím ale mají astronomové stále prostor a čas ke sledování fragmentů a toho, jak se mění, dostupnými dalekohledy. Chtějí najít další vodítka o tom, jak se komety tříští. 

Mohlo by vás zajímat

Reklama