Bahno na Marsu může podle českých vědců téct jako láva

 
Další 2 fotografie v galerii
Rozdílné chování bahna souvisí s tím, že marťanská atmosféra je velmi řídká / AV ČR
V severních nížinách rudé planety se nacházejí desítky tisíc kuželů o velikosti několika stovek metrů. Vznikly sopečnou činností, tedy utuhnutím lávy, nebo erupcemi bahenních sopek? Zatím nevíme. Ze satelitních snímků to totiž nelze určit. Dosud nebylo ani jasné, jestli vůbec může bahno na Marsu téct, a pokud ano, jak.

Experimenty prováděné v podmínkách napodobujících prostředí Marsu nyní prokázaly, že se bahno na rudé planetě chová úplně jinak, než se předpokládalo. Výsledky studie týmu Petr Brože z Geofyzikálního ústavu AV ČR zveřejnil časopis Nature Geoscience.

K napodobení nehostinných marťanských podmínek využili badatelé nízkotlakou komoru na britské Open University. Za nízkých tlaků simulujících podmínky na Marsu vylévali na studený písčitý povrch dobře tekoucí bahno bohaté na vodu. Sledovali, jak nestabilita vody za nízkého atmosférického tlaku změní chování bahna.

Zjistili, že bahno by se na povrchu Marsu rozlévalo jinak než na Zemi. Spíše než pozemskému tečení bahna se podobá některým lávovým proudům na Havaji nebo na Islandu (tzv. láva typu Pāhoehoe).

„Je to velmi zajímavý a neočekávaný výsledek. Míváme totiž tendenci předpokládat, že geologické procesy, mezi které tečení bahna patří, budou fungovat i jinde ve sluneční soustavě podobně jako na Zemi. Naše experimenty však přesvědčivě ukazují, že ve skutečnosti by tento proces na Marsu probíhal naprosto odlišně,“ uvádí vedoucí vědeckého týmu Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR.

Rozdílné chování bahna souvisí s tím, že marťanská atmosféra je velmi řídká – je přibližně 150x méně hustá než atmosféra Země. A to má významné důsledky. Při nízkém atmosférickém tlaku totiž voda není stabilní a začíná se vařit a odpařovat. Odpařováním se bahno ochlazuje a nakonec zamrzne.

„Tento překvapující objev je dalším malým, ale důležitým krokem na dlouhé cestě k prozkoumání těles v naší sluneční soustavě a jejich pochopení. Provedené experimenty mění pohled na mnoho povrchových útvarů, které na Marsu pozorujeme. Ukazuje se, že bude zase o trochu těžší určit, jestli na satelitním snímku vidíme útvar vzniklý tečením lávy nebo bahna,“ doplňuje spoluautor studie Ondřej Krýza z Geofyzikálního ústavu AV ČR.

Tým prokázal, že experimentální bahenní proudy se šíří podobně jako pozemské lávové proudy typu Pāhoehoe. Včetně toho, že se bahno může opětovně vylévat z prasklin v zamrzlé bahenní krustě a po ochlazení vytvořit nový lalok. Tedy přesně tak, jak jsme zvyklí pozorovat u tečení málo viskózní, tedy dobře tekoucí lávy například při erupcích sopek na Havajských ostrovech.

Tento objev dokládá, že bahenní vulkanismus mohl nebo případně stále může na povrchu Marsu skutečně fungovat. Marťanské bahenní sopky se však mohou svým tvarem podstatně lišit od pozemských.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama