Astronomové vystopovali neutrina až k erupcím supermasivních černých děr

Neutrina v podstatě cestují rychlostí světla / Pixabay
Vysokoenergetická neutrina se rodí společně s rádiovými záblesky aktivních galaktických jader. Neutrina jsou nepolapitelné částice nízké hmotnosti a bez elektrického náboje, které jen zřídka interagují s jinou hmotou.

Zároveň jsou všude okolo nás velmi běžné. Neutrina byla vyprodukována velkým třeskem a stále jsou tvořena vším, od hvězd až po supernovy. V Každém centimetru čtverečním vašeho těla v okamžiku proudí zhruba 100 miliard neutrin. 

ANITA (Antarktická impulzivní přechodná anténa) tato neutrina detekovala, což se povedlo i observatoři IceCube. Oba úspěchy by nás mohly nasměrovat k vědomostem o tom, jak přesně se neutrina ve vesmíru tvoří.

ANITA je takový rádiový detektor zavěšený na balónu. Dokáže detekovat vysoce energetická neutrina, když dojde k interakci s ledem a vytvoří se exploze rádiového světla. ANITA začátkem roku zaznamenal signály, které vypadaly, jakoby byly vyvolány extrémně energetickými neutriny. Šlo o tak vysokou hodnotu energie, až se dokonce zdálo, že bude vzdorovat i standardnímu modelu částicové fyziky. 

Jak píšeme výše, i observatoř IceCube, která neutrina zachytává v hloubce dvou kilometrů pod zemským povrchem, je na Antarktidě detekovala, v tomto případě ale nebylo zaznamenáno tolik energie jako v případě systému ANITA.

Tým astronomů z americké Cornellovy univerzity se teď zaměřil na kvasary supermasivních černých děr, které jsou jakýmisi gravitačními elektrárnami v galaktických jádrech (blazar). Pokud je horký plyn, který černé díry obklopuje, stlačen gravitací a elektromagnetickým polem, tak může vydávat obrovské množství energie, a to včetně vysokoenergetických neutrin. 

Bylo provedeno srovnání dat z IceCube a z ruského radioteleskopu RATAN-600 a Cornellova univerzita zaznamenala, že neutrina skutečně byla detekována v době rádiového vzplanutí jednoho kvazaru. Pravděpodobným vysvětlením je to, že když jsou kvasary nejvíce aktivní, tak v tomto rádiovém vzplanutím tvoří výboje gama paprsků. Gama paprsky se pak srazí s okolními atomy, což vede k výbuchu neutrin. Neutrina v podstatě cestují rychlostí světla, k interakci se Zemí tedy dochází ve stejnou dobu, když dojde k tomuto rádiovému výbuchu. 

Jde o první a malou studii vysokoenergetických neutrin, která nám odkrývá jenom část celého tajemství. Teď už známe pravděpodobnou tvorbu neutrin, ale pořád není úplně jasný jejich původ. 

 

Mohlo by vás zajímat

Reklama