Mikrobiom zásadně ovlivňuje nejen zdraví, ale i myšlení a chování

Lidské tělo je plné mikroorganismů / AV ČR
Jste to, co jíte, říká se. A platí to. Složení stravy má zásadní vliv na podobu a rozmanitost prostředí ve střevech, a tím pádem také na imunitu. Střevní bakterie řídí zažívání, chuť k jídlu i vyprazdňování.

Mikrobiom máme ale i v jiných částech těla a také na jeho povrchu. Celkově nás osidlují biliony mikroorganismů. Na fascinující rozmanitost tohoto mikrosvěta upozorňuje Světový den mikrobiomu, který letos připadá na sobotu 27. června.

Když se řekne „mikrob“, představíme si asi spíše něco ošklivého, možná škodlivého. Jenže výzkum v posledních desetiletích čím dál víc ukazuje, že mikroorganismy nám velmi pomáhají a jsou pro nás zásadní.

Lidské tělo je plné mikroorganismů, dokonce se lze s nadsázkou ptát, nakolik jsme vůbec lidmi (bakteriálních genů kódujících bílkoviny je v lidském organismu 360× více než lidských).

Studium mikrobiomu si právě kvůli své velké diverzitě vyžaduje výrazně mezioborový přístup. „Nejen současná covidová krize nám jasně ukázala, že složité věci se mají řešit systémově. A mikrobiom je taková systémová věc. Pro jeho výzkum je důležité nejen medicínské zázemí, ale také znalosti molekulární biologie, biochemie, fyziky, biofyziky i sociálních věd,“ uvedla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

To, že nerovnováha střevní mikroflóry způsobuje například průjmy a nemoci trávicího systému, je docela známé. Méně lidí ale ví, že disbióza (narušení mikrobiomu) může přispět i k psychickým onemocněním. Látka serotonin, která funguje jako přenašeč nervových vzruchů, vzniká mimo jiné právě ve střevních buňkách. Podle Cyrila Höschla z Národního ústavu duševního zdraví je výzkum mikrobiomu a jeho vztahu k psychiatrickým nemocem „oknem, které se nám do budoucna otevírá dokořán“.

Světový den mikrobiomu se připomíná od roku 2018, letošním tématem je rozmanitost. „Chceme stimulovat diskusi o diverzitě světa mikrobiomu. Má velký vliv na zdraví lidí, ale i zvířat a celkově na životní prostředí,“ řekla předsedkyně České mikrobiomové společnosti Helena Tlaskalová-Hogenová z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Mikroorganismy (bakterie, houby, viry, archaea a podobně) lze skutečně nalézt všude – na rostlinách, zvířatech, ve vodě, v půdě, v potravě a uvnitř a na povrchu lidského těla. Tam všude žijí mikrobi v komunitách. Jejich struktura, funkce a vzájemná provázanost je fascinující.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama