Buňky si značkují podle molekulárních biologů opravená místa DNA

Cílem je porozumět patologii vybraných neurodegenerativních onemocnění / Pixabay
Tým vědců z Ústavu molekulární genetiky AV ČR pod vedením Hany Hanzlíkové objevil způsob, jak v buňkách označit a sledovat místa, kde byla poškozena a následně opravena molekula DNA, tzn. zaznamenat paměť buněčných oprav.

Výsledky publikované tento týden v prestižním časopise Nature Communications chtějí vědci využít k dalšímu výzkumu DNA poškození v mozku při rozvoji neurodegenerativních onemocnění jako jsou Alzheimerova, Parkinsonova či Hungtingtonova choroba a otevřít tak cestu k novým způsobům léčby.

Během života ohrožují DNA, molekulu zodpovědnou za veškeré dění v lidských buňkách, nejrůznější fyzikální a chemické vlivy vnějšího i vnitřního prostředí. Mezi nejčastější poškození DNA patří jednovláknové zlomy, které mohou narušovat integritu genetické informace a tím ovlivňovat životaschopnost buněk. Chybná oprava těchto zlomů vede k odumírání neuronů a zvýšenému výskytu vzácných dědičných genetických onemocnění, mezi která patří např. spinocerebelární ataxie, neuropatie nebo mikrocefalie.

Výzkumný tým Hany Hanzlíkové popsal nový molekulární defekt u pacientů s podobným neurodegenerativním onemocněním. „Zjistili jsme, že pacienti s poškozenou funkcí důležitého enzymu ARH3 jsou schopni jednovláknové zlomy v DNA sice opravit, ale zanechávají v místě oprav značky, tzv. chromatinové jizvy, které jsou pro buňky patogenní a mohou následně způsobovat jejich smrt,“ vysvětluje Hana Hanzlíková.

Práce jejího týmu odhalila, že tyto potenciálně patogenní „chromatinové jizvy“ jsou molekulární pamětí předchozích DNA opravných událostí a umožňují citlivě měřit zdroj, umístění a frekvenci jednovláknových zlomů DNA v organismu.

Tento nový koncept by vědci rádi využili ke sledování hromadění jednovláknových zlomů DNA během stárnutí a při odumírání neuronů v průběhu běžnějších onemocnění, jako jsou Huntingtonova, Parkinsonova a Alzheimerova choroba.  „Naším cílem je porozumět patologii vybraných neurodegenerativních onemocnění, identifikovat nové způsoby buněčné odpovědi na jednovláknové zlomy DNA a využít naše poznatky také terapeuticky,“ dodává Hana Hanzlíková.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama