Finta na predátory: Páry očí na zadku chránily krávy před šelmami

Během čtyř let bylo do studie zapojeno 2061 krav / Pixabay
V Botswaně, u delty řeky Okavango, mají farmáři nekomerční živočišné podniky. Přes noc jsou stáda krav držena v bezpečí vnitřních prostorů, ale přes den stráví zvířata většinu času na pastvě, přičemž se některá z nich mohou zatoulat. Pak hrozí nebezpečí od kočkovitých šelem, jako jsou lvi, gepardi nebo leopardi.

Biologové z Austrálie se odhodlali k docela bláznivému výzkumu, na zadky krav namalovali motivy očí a čekali, co se bude dít. Vědci z univerzity Nový Jižní Wales v Austrálii vybrali 14 stád hospodářských zvířat tamních farmářů, kteří se proti predátorům ohánějí puškami.

Během čtyř let bylo do studie zapojeno 2061 krav. Jedné třetině z každého stáda biologové na pozadí namalovali umělé očí a další skupina byla označkována křížky. Zbylé krávy zůstaly neoznačené.

Nebyla zabita ani jedna kráva s párem očí na zádi. Hospodářská zvířata se značkou křížku měla 15 zardoušených. Z neoznačené skupiny bylo ztraceno 15 krav. Krávy z těchto tří skupin se pohybovaly na stejných pastvinách společně. Rizika proto byla vyrovnaná.

Podporuje to myšlenku, že se predátor stáhne, pokud je viděn. Kočkovité šelmy totiž číhají v úkrytech, oběť stopují a útočí nepozorovaně na záda. Vzory očí mimo jiné chrání i motýly, ryby, obojživelníky a dokonce i ptáky. U savců taková obrana známa není, a proto je to poprvé, kdy se ukázalo, že tohle maskování zabírá i na velké predátory u savců.

Výsledky experimentu by mohly být užitečné ke změnám v praktických situacích. Například předcházení konfliktům mezi lidmi a zvířaty. 

Co bylo ale nečekané, krávy s křížovými značkami měly z dlouhodobého hlediska nižší úmrtnost než neoznačená zvířata. Křížky byly účinější, než nemít žádnou značku, což biology překvapilo. Vysvětlují to tak, že masožravci nejsou na takový doplněk u zvířat zvyklí, proto jsou zmatení a nakonec neútočí.  

Není jisté, zda by experiment na predátory zabral, kdyby byly označeny úplně všechny krávy. Vždy byly krávy se značkou a bez značky. Proto jsou nutné další výzkumy, které by určily, zda se dá chránit celé stádo, nebo naopak jen nejdůležitější zvířata s největší hodnotou ve stádu. Kromě toho si dravci mohou na maskování vytvořit návyky, což znamená, že ho začnou ignorovat. Není tedy jasné, zda by tato technika mohla fungovat dlouhodobě. 

Podle vědců jde i tak o ochranu hospodářských zvířat před predátory, která by mohla posloužit ke snížení nákladů na koexistenci farmářů, jejich hospodářských zvířat a dravců. 

Mohlo by vás zajímat

Reklama