Biologové z Brna odhalili další část mechanismu stárnutí buněk

V článku zveřejněném v prestižním vědeckém časopisu Nature popsali mechanismus, který umožňuje stabilizaci či prodlužování konců chromozomů, takzvaných telomer. Genetická informace organismu, tedy jeho DNA, v sobě uchovává veškeré informace potřebné pro fungování každé buňky a je v ní uložená v podobě chromozomů.

Ty se při každém buněčném dělení takzvaně replikují, vzniká tedy jejich kopie, která se přenáší do dceřinné buňky. Při každém dělení se však zkrátí část specifické struktury, která každý chromozom uzavírá.

Má označení telomera a její délka tak vlastně může být známkou stárnutí organismu. „Výjimkou jsou nádorové buňky, které umí telomery prodloužit a díky tomu se mohou neustále dělit, a tak se stát nesmrtelné,“ říká jeden z autorů studie, biolog Lumír Krejčí.

Související

Lukáš Bauer

Již v pondělí začíná Festival Týden vědy a…

Lukáš Bauer

Vědcem na zkoušku: Akademie věd nabízí i letos…

Vědci se ve studii popsané v Nature zaměřili na strukturu označovanou jako TERRA, a její úlohu v buňce. „TERRA, neboli telomerická RNA, je dlouhý řetězec ribonukleové kyseliny, který vzniká při přepisu genetické informace telomery. Dlouho nebylo jasné, jaký je její účel,“ uvedl Krejčí. Kolegové ze ETH Curych zjistili, že tato struktura je schopná se vázat především na zkrácené telomery.

Odborníci z LF MU a FNUSA-ICRC se zase zaměřili na výzkum toho, jaké faktory se podílejí na tom, že se TERRA váže na konce chromozomů. „Odhalili jsme, že bílkovina s označením RAD51, je potřebná k tomu, aby se TERRA na konce chromozomů navázala. RAD51, jehož nesprávné fungování je často spojováno se vznikem nádorových onemocnění, může tímto způsobem ovlivňovat mechanismus prodlužování telomer,“ uvedl Krejčí s tím, že výzkum bude pokračovat.