Opuštěný mozek touží podle nové studie po lidech stejně jako hladový mozek po jídle

Střední mozek hraje důležitou roli v motivaci lidí vyhledávat jídlo, přátele, hazardní hry a drogy / Pixabay
Když je mozek hladový, touží po jídle. Když je mozek opuštěný, touží po lidech. Podle nové studie, která vyšla v časopise Nature Neuroscience, izolovaní lidé touží po společnosti úplně stejně, jako kdyby měli hlad. Alespoň tedy podle mozku.

Kognitivní neurovědkyně Livia Tomovaová z Cambridgeské univerzity a její kolegové sledovali u 40 dobrovolníků procesy odehrávající se ve středním mozku, konkrétně v černé substanci (v části pars compacta) a také ve ventrální tegmentální oblasti. Z těchto míst přichází vítaný posel štěstí a odměn, dopamin. 

Na konci jednoho dne byly dobrovolníkům ukázány fotografie pizzy a čokoládového dortu. Jiný den to byly obrázky lidí, kteří se spolu baví nebo hrají týmový sport. Deset hodin bez jídla, deset hodin v izolaci (žádní přátelé, rodina, ani sociální sítě). V obou případech se aktivovaly neurony v totožných částech mozku. Čím větší byl hlad a izolace, tím byl účinek silnější. 

U lidí, kteří uvedli, že jsou osamělí běžně, byly sociální reakce otupělejší. „Možná to, že jsou izolováni, na ně ve skutečnosti až tak moc nepůsobí, protože je to něco, co se od jejich každodenního života zase až tak moc neliší,“ domnívá se Tomovaová. 

Střední mozek, který hraje důležitou roli v motivaci lidí vyhledávat jídlo, přátele, hazardní hry a drogy, reaguje na potravinové a sociální signály stejně, a to i když člověk zrovna nemá hlad a není osamělý. Pokud však nastane nedostatek jídla a sociálního kontaktu, reakce ve středním mozku jsou výraznější. 

Zjištění hovoří o našem současném stavu. COVID-19 za sebou zanechal mnoho sociálně izolovaných. U těchto osob vznikají fyzická i duševní rizika. V podstatě cítí „hlad“ družit se, ale nemohou se nasytit. Můžeme tomu říkat „sociální hlad“. A v případě neuspokojení po duševní stránce hrozí to samé, co ohrožuje organismus, který je dlouhodobě beze stravy. 

Tomovaová nabádá, abychom se podívali na sociální katastrofu této krize. Ta je totiž nebezpečnější než samotný vir. 

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama