Léčivá bylina se proti sklizni brání důmyslnou kamufláží

Rostliny s nízkým sklizňovým tlakem mají listy a cibule zelené, u bylin s větším sklizňovým tlakem naopak můžeme pozorovat hnědé zbarvení / Pixabay
Lidský zásah ovlivňuje chování byliny, která je součástí tradiční čínské medicíny. Rostlina, v Číně hojně využívaná při léčbě nachlazení, se snaží splynout se svým přirozeným prostředím. Důvodem této kamufláže jsou predátoři. Lidé.

Řeč je o bylině zvané Fritillaria delavayi, která roste na alpských loukách. Některé její populace zbarvují své listy a cibule do hnědé a šedé barvy, aby splynuly s kamenitým prostředím. 

„Stejně jako ostatní maskované rostliny, které jsme studovali, jsme si mysleli, že vývoj v maskování tohoto řebčíku byl způsoben býložravci, ale taková zvířata jsme nenašli, řekl Yang Niu, botanik na Botanickém institutu Kunming. „Pak jsme si uvědomili, že důvodem by mohli být lidé,“ dodává. 

Vědci na základě rozhovorů s místními obyvateli odhadli stupeň sklizňového tlaku v každé populaci Fritillaria delavayi. Rostliny s nízkým sklizňovým tlakem mají listy a cibule zelené, u bylin s větším sklizňovým tlakem naopak můžeme pozorovat hnědé nebo šedé zbarvení. Dokazuje to, že lidské chování má na zbarvení rostlin ve volné přírodě přímý vliv.

Fritillaria delavayi produkuje roční cibule až po pěti letech svého života. Pro kilogram léku je potřeba až 3500 cibulí. Z toho důvodu je rostlina zranitelná a vzácná. 

A jak se zdá, čím více ji budeme potřebovat, tím hůře se bude hledat. Dokázal to i experiment, v němž měli dobrovolníci bylinu rozpoznat v barvách jejího přirozeného prostředí. Maskované, méně zelené rostliny bylo mnohem obtížnější najít.

Možná mají lidé na rostliny větší vliv, než jsme si mysleli. Je to ale nedostatečně prozkoumané téma. Mezi další takové případy může patřit sněžný lotos (Saussurea laniceps). Vzácná rostlina, která patří k tradiční čínské a tibetské medicíně, se používá k léčbě bolesti hlavy, vysokého krevního tlaku a dalších onemocněních. Podle různých studií se její květy za posledních sto let výrazně zmenšily. 

Existuje dokonce teorie, která tvrdí, že se některé druhy plevelu začaly podobat něčemu, co připomíná pšenici, aby se vyhnuly vytržení ze země. Další takové případy by nám mohly pomoci v pochopení toho, jaké aspekty biologie rostlin můžeme ovlivňovat. 

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama