Archeologové našli místo, kde se měl odehrát rozsudek smrti Jana Křtitele

Kazatel Jan Křtitel vstoupil do historie jako ten, který pokřtil Ježíše Krista / Pixabay
Archeologové se domnívají, že našli smrtící taneční parket, kde měl být v roce 29 odsouzen k smrti Jan Křtitel, kazatel, který pokřtil Ježíše Krista.

Biblická událost se měla odehrát v odkrytém trůním sále a nádvoří na nalezišti Macheront. Někteří odborníci jsou však skeptičtí.

Jana Křtitele nechal popravit král Héródés Antipas, syn krále Héroda Velkého. Na tom se shoduje jak Bible, tak starověký učenec, historik a židovský kazatel Flavius Josephus, který žil v letech 37 až 100 n.l.

Podle Josephuse k popravě došlo na místě zvaném Macheront, v pevnosti poblíž Mrtvého moře v současném Jordánsku. Údajně se král obával rostoucího vlivu Jana Křtitele na populaci.

Bible ale nabízí komplikovanější výklad. Král Héródés Antipas měl nechat proroka popravit výměnou za tanec Salome, dcery Herodiady, kterou si měl vzít. Na své narozeninové oslavě byl Héródés údajně tolik uchvácen svůdným tancem Salome, že ji na oplátku slíbil vše, co jí stane na mysli, pokud jej oslní i na jeho svatbě s Herodiadou.

Salome pod vlivem své matky požádala o hlavu Jana Křtitele na stříbrném podnose. V jednom ze svých kázáních totiž prorok svazek s ženou králova bratra kritizoval, za což byl uvězněn.
 
Odkrytý sál je oním nádvořím, kde se odehrál tanec smrti Salome. A kde král Héródés, podle Bible sice zdráhavě, rozhodl o stětí Jana Křtitele, uvedl Győző Vörös, vedoucí vykopávek a profesor Papežské univerzity v Jeruzalémě, který o tom píše i ve své knize Archeologie Svaté země z druhé strany: Archeologické eseje na počest Eugenia Alliaty. Vörös stojí v čele maďarského výzkumu v Jordánsku od roku 2009.
 
Nádvoří obsahuje výklenek v apsitě, a ten je podle Vöröse a několika archeologů, kteří se na projektu nepodíleli, pozůstatkem trůnu, odkud Héródés řídil své království zahrnující oblast Galilea a část Jordánska. „Přítomnost trůnu nahrává závěrům o tanečním parketu,“ míní Vörös.
 
Jodi Magnessová, archeoložka a profesorka religionistiky na Severokarolínské univerzitě v Chapel Hill, je vzhledem k těmto tvrzením skeptická. "Výklenek nalezený v Macherontu se zdá být na Hérodův trůn příliš malý, což vyplývá ze srovnání s trůnem jeho otce, krále Héroda Velkého, který se nachází v zimním paláci v Jerichu," uvedla Magnessová pro Live Science. Dodala také, že připomíná dva výklenky v Horním Herodionu, palácové pevnosti Héroda Velkého. Tyto výklenky ale nikdy nebyly identifikovány jako pozůstatky trůnu.
 
„Moc se těším na závěrečnou zprávu, v níž teprve uvidíme, zda se literární a archeologické prameny opravdu shodnou na tom, že o popravě Jana Křtitele se rozhodlo na tomto místě. V každém případě jde o slibný případ,“ řekl emeritní profesor židovských studií Erik Meyers.

 
Vstoupit do diskuze  (2)

Mohlo by vás zajímat

Reklama