Věda je pro Čechy podle průzkumu důležitá, vědcům ale často nerozumí

Vědci ale podle něj nedokáží výsledky své práce dostatečně vysvětlit laické veřejnosti. Více než polovina oslovených, celých 54 %, přiznává, že závěrům vědecké práce tak, jak jí jsou předkládány, často nerozumí. 

Studie zaměřená na roli vědy ve společnosti přináší pozitivní zprávy. Ukázala, že každý druhý z dotázaných vnímá každodenní vliv vědy a výzkumu a dokonce 70 % účastníků průzkumu považuje přínos vědy za důležitý. Celkem 24 % dotázaných hodnotí význam vědeckých výsledků v jejich každodenním životě jako klíčový, dalších 58 % je považuje za významné. Polovina lidí je přesvědčená, že věda naše životy ovlivňuje na denní bázi. Na druhou stranu 40 % lidí pociťuje její vliv málo.

Související

Martin Pokorný

Vědci dokázali, že nošení roušek na veřejnosti…

Lukáš Bauer

Magnetické nanočástice v mozku možná souvisí s…

Největší vliv na život Čechů má podle 70 % lidí výzkum v oblasti zdravotnictví. Pro 64 % respondentů je důležitý vývoj v telekomunikacích a 44 % vnímá přínos vědy v průmyslu. Nejméně je prý znát vědecký přínos ve školství, které uvedlo pouze 18 % dotázaných.

Pozitivní postoj ke zdravotnictví dokazují Češi i tím, že dbají na pravidelné preventivní prohlídky. K praktickému lékaři chodí minimálně jednou za dva roky 77 % dotázaných a 76 % chodí alespoň jednou ročně k zubaři. Frekvence návštěv se přitom mírně zvýšila oproti loňskému roku. Podle výsledků Bayer Barometr z roku 2019 docházelo alespoň jednou ročně k praktickému lékaři 34 % respondentů, letos jejich počet stoupl na 41 %.

Pandemie koronaviru Covid-19 pomohla lidstvu pochopit význam vědy a výzkumu. Přestože 66 % dotázaných uvedlo, že jejich názor zůstal stejný, u 22 % si věda polepšila. Jen u 9 % lidí důvěryhodnost vědy během pandemie poklesla. Ještě výrazněji zamíchala pandemie s postojem k vědě na Slovensku. Stejně jako u nás má 55 % respondentů stejný názor a u 29 % účastníků průzkumu si věda polepšila. Ale důvěru ztratila u 12 % Slováků. Necelá desetina Slováků (8 %) a 3 % Čechů pak nedokázali změnu svého postoje v rámci průzkumu zhodnotit.

Průzkum ukazuje na to, jak velký problém je ale komunikace výsledků vědeckého výzkumu široké, laické veřejnosti. Informacím od vědeckých pracovníků rozumí jen něco více než třetina oslovených. Pouze 4 % respondentů považují prezentaci vědy a jejích výsledků za rozhodně srozumitelnou. Spíše srozumitelná je pro 32 % lidí, ale více než polovina lidí, celých 54 %, závěrům vědecké práce tak, jak jí jsou předkládány, nerozumí vůbec. Prakticky totožné jsou v této otázce i výsledky ze Slovenska, kde jsou vědecké výsledky srozumitelné pro 35 % populace, jako nesrozumitelné je hodnotí dokonce 57 % účastníků průzkumu.

Technologické inovace mohou podle sedmi z deseti respondentů pomoci vyrovnat se s důsledky klimatických změn. Konkrétně díky udržitelnému hospodářství, které s pomocí moderních technologií a vědeckých procesů usiluje o maximální využití zemědělské půdy. Situace životního prostředí není v současné době řešena dostatečně podle názoru nadpoloviční většiny účastníků průzkumu. Kriticky situaci hodnotí častěji respondenti ve věku 34 let a mladší, zejména v porovnání s věkovou kategorií 65 let a více.

Hlavní roli v řešení problémů životního prostředí má podle 80 % dotázaných Ministerstvo životního prostředí ČR, 52 % z nich také cítí zodpovědnost na straně samotných občanů. Změnu klimatu ve svém každodenním životě respondenti pociťují nejčastěji (77 %) v podobě sucha a ubývání vody, 70 % z nich si všímá poškození lesů a rostlin, 55 % dotázaných také pociťuje neobvykle dlouhá období horka.

Průzkum Bayer Barometr realizovala agentura Median v září a říjnu roku 2020. Zúčastnilo se ho 510 respondentů ve věku 15–79 let.