Karbonská erupce zasypala podle geologů střední a západní Čechy metrovou vrstvou popela

Během explozivní ignimbritové erupce bylo vyvrženo obrovské množství pyroklastického materiálu / Pixabay
Slavný tuf Bělka je rozsáhlá pyroklastická vrstva zachovaná v sedimentárním záznamu středočeských a západočeských pozdně orogenních pánvích.

Tento tuf představuje unikátní stratigrafický marker, který byl zdokumentován v desítkách vrtů a mnohých černouhelných dolech v oblasti mezi jižním okrajem plzeňské pánve v západních Čechách až po východní část kladensko-rakovnické pánve na vzdálenost přes 100 kilometrů.

Přesto byl vulkanický zdroj Bělky až do teď neznámý. V nové publikaci Filipa Tomka a jeho kolegů z Geologického ústavu AV ČR, která kombinuje multidisciplinární přístup za použití metod LA-ICP-MS U/Pb datování na zirkonech, analýzy distribuce mocnosti a zrnitosti a kalkulace objemu, se podařilo odhalit, že zdrojový vulkán tufu Bělka je altenbersko-teplická kaldera na hranici Čech a Německa v sz. části Českého masivu.

Během explozivní ignimbritové erupce, která vytvořila samotnou kalderu, bylo vyvrženo obrovské množství pyroklastického materiálu odpovídající stupni 7 (z 8) škály vulkanického explozivního indexu před 314 milion let.

Pyroklastické proudy transportovaly tento materiál od severního okraje kaldery k jihu směrem do Oparenského údolí (Porta Bohemika) na vzdálenost cca 40 kilometrů. Odtud odnesly severovýchodní větry jemný sopečný popel směrem k jihozápadu, kde se popel uložil do sedimentárních pánví.

Rekonstrukce isolinií mocnosti pak ukazuje, že například v oblasti Řezna v Německu se uložila 10 centimetrů mocná vrstva popela z téměř 220 km vzdálené altenbersko-teplické kaldery.

Mohlo by vás zajímat

Reklama