Slimáci odhazují kvůli parazitům svá těla, aby z malých přeživších hlav vyrostla nová

Jde o nejdramatičtější techniku boje s parazity v organismu, jakou vědci v přírodě pozorovali / Sayaka Mitohová
Japonské vědkyně v laboratoři pozorovaly dva druhy mořského slimáka a čistě náhodou se staly svědky něčeho zcela nevídaného. Plži totiž odhodili svá těla, přičemž jejich hlavy žily a krmily se dál. Po chvíli jim dorostla těla nová s funkčními orgány. Důmyslný boj proti parazitům.

Dva druhy mořského slimáka Elysia cf. marginata a E. atroviridis ukazují, k jakým extrémům může regenerace, v přírodě jinak poměrně běžný jev, vést.

Bioložky Sayaka Mitohová a Yoichi Yusaová z japonské Nara Women's University se domnívají, že  jde o taktiku, jak se zbavit škodných parazitů, kteří slimákům zabraňují v reprodukci. V takovém případě jde o nejdramatičtější techniku boje s parazity v organismu, jakou zatím vědci v přírodě pozorovali.

Yoichi Yusaová se svými studenty v laboratoři pozorovala a studovala mořské slimáky a jejich životní cyklus. Když s nimi jednoho dne pracovala Sayaka Mitohová, byla svědkem toho, jak jeden z exemplářů jednoduše opustil část svého těla. Podobně, jako když se ještěrka připraví o svůj ocas.
 
„Byli jsme překvapeni, když jsme uviděli, jak se hlava po autotomii pohybuje,“ řekla Sayaka Mitohová. „Mysleli jsme si, že bez srdce a dalších důležitých orgánů brzy zemře. Byli jsme ale opět překvapeni, když jsme zjistili, že regeneruje celé tělo.“
 
Již několik hodin po autotomii se hlavy mladých slimáků začaly samovolně krmit řasami. Rány na krku, které zůstaly po oddělení, se do několika dnů zahojily. A co víc, srdce se začalo regenerovat během týdne. Za pouhé tři dny už k hlavám patřila zcela nová těla. Jeden ze slimáků tento šokující proces prodělal dokonce dvakrát.
 
Regenerace je patrně možná pouze u mladých jedinců. Starším slimákům odpadla těla. Hlavy samovolně žily dál, ovšem nekrmily se, a po deseti dnech umíraly. Odložená těla rovněž fungovala dál, ale bez možnosti regenerace nové hlavy. Srdce vykazovalo známky života až po dobu několika měsíců, než nastal rozklad.
 
Vědkyně napodobily útok predátorů. Bez reakce. Vyplývá z toho, že slimáci se tak skutečně zbavují parazitů a jejich regenerace neslouží jako obrana při útěku. Záhadou ovšem zůstává, jak mohou hlavy žít odděleně od těl, v nichž jsou uloženy životně důležitými orgány?
 
Druhy Elysia cf. marginata a E. Atroviridis se živí řasami, po nichž v jejich organismu zůstávají chloroplasty. Díky tomu jsou tito tvorové schopni fotosyntézy (kleptoplastie). Tato schopnost je v takovém případě ovšem pouze dočasná. Slimáci proto musejí doplňovat chloroplasty tím, že konzumují další a další řasy. Možná, že fotosyntéza dokáže hlavy těchto tvorů udržet naživu do doby regenerace. Vysvětlovalo by to těla žijící bez příjmu potravy.
 
Elysia cf. marginata a E. Atroviridis představují obrovskou příležitost. „Jelikož je tělo slimáka aktivní dokonce několik měsíců, můžeme s pomocí živých orgánů, tkání nebo buněk studovat mechanismus a funkce kleptoplastie,“ uvedla Mitohová. „Takové studie téměř úplně chybí, protože většina výzkumů o kleptoplastii u mořských slimáků se provádějí buď na genetické, nebo individuální úrovni.“

Mohlo by vás zajímat

Reklama