V roce 2100 bude léto trvat až šest měsíců, varuje klimatická studie

Katastrofa čeká hlavně zemědělství. Rostliny může poškodit falešné jaro a pozdní zimní bouře / Pixabay
Za necelých 80 let mohou léta na severní polokouli trvat až půl roku. Pokud nezvýšíme svou snahu o zmírnění klimatických změn a taková období se stanou normálem, bude to mít tvrdé dopady na zemědělství, lidské zdraví a životní prostředí, píše se ve studii publikované v časopise Geophysical Research Letters.

Zimy na blátě jsou teplejší a kratší. Léta jsou zase tropická a trvají déle. Přičemž se zdá, že jaro a podzim dostává stále méně prostoru. Jde o trend globálního oteplování, který můžeme zaznamenat každý rokem. A jak už to tak s klimatickými změnami chodí, i v tomto případě můžeme očekávat extrémní bod zlomu.

Jestli v 50. letech byla čtyři roční období na severní polokouli poměrně předvídatelná a vyrovnaná, tak teď je to přesně opačně. „Léta jsou díky globálnímu oteplování čím dál delší a teplejší, zatímco zimy jsou kratší a teplejší,“ uvedl Yuping Guan, hlavní autor studie a fyzikální oceánograf na Čínské akademii věd.

Středomořská oblast, stejně tak jako Tibetská náhorní plošina, zažila vůbec největší změny v sezónních cyklech. Guan k měření změn v délce nástupu ročních období na severní polokouli využil historická klimatická data z let 1952 až 2011. Nástup léta byl definován 25 procenty nejvyšších teplot v období, zima byla definována 25 procenty nejchladnějších teplot v tomto období. Zavedené klimatické modely pak předpověděly, jak moc se v budoucnosti roční období promění.
 
Léto bylo v tomto časovém úseku delší. Ze 78 letních dnů se prodloužilo na 95 dnů. Zima se naopak zkrátila. Ze svých 76 dnů jich měla 73. U jara a podzimu také došlo k pokrácení, a to z 124 dnů na 115 dnů a z 87 dnů na 82 dnů v tomto pořadí. Jaro s létem začalo dříve, podzim a následná zima později.
 
Pokud se nezvýší úsilí o zmírnění změny klimatu, zima bude trvat méně než dva měsíce, léto šest měsíců, a přechodná období, jaro a podzim, se také významně zkrátí. Studie dále zmiňuje, jaký dopad to na naši planetu i na nás samotné může mít. Ptáci změní své migrační vzorce. Rostliny pokvetou v odlišných dobách. Vznikne nesoulad mezi zvířaty a jejich zdroji potravy. A to může narušit ekologická společenství.
 
Katastrofa ale čeká hlavně zemědělství. Rostliny může poškodit falešné jaro a pozdní zimní bouře. S delší vegetační dobou přibude případů alergií kvůli větší míře pylu. Komáři, přenašeči nemocí, se budou rozšiřovat dál na sever. Sucho bude mnohem intenzivnější, stejně tak povětrnostní podmínky. Obojí povede ke zvyšujícímu se počtu požárů. Kratší a teplejší zimy také mohou přispět k nestabilitě. Vzrostou rizika silných sněhových bouří.

Mohlo by vás zajímat

Reklama