Před soumrakem dinosaurů žil „ten, kdo vyvolával strach“

Llukalkan aliocranianus, což v překladu znamená „ten, kdo vyvolává strach“, na jihu Argentiny lovil před 85 miliony let v období pozdní křídy, tedy v éře před vymřením dinosaurů. Prozradila to jeho lebka, která byla nalezena v Patagonii společně s ostatky o něco většího abelisaurida, žijícího ve stejné době, Viavenator exxoni.

L. aliocranianus měl podobnou stavbu těla jako T. rex, v porovnání s ním ale dosahoval pouze střední velikosti. Pohyboval se na dvou silných zadních nohou, přední končetiny měl velmi zakrslé. Na délku měřil pět metrů a vážil něco mezi jednou až pěti tunami. Byl tedy o něco lehčí než dospělý africký slon.

Související

Radek Chlup

Diverzifikaci korálových ryb řídila kolísající…

Ilona Cílková

Kosti ryb fungovaly před 423 miliony let jako baterie…

Dinosaurus sice nebyl takovým gigantem jako T. rex, kořist ale pronásledoval o to rychleji a mrštněji. Paleontologové rovněž hovoří o dlouhých drápech, citlivém čichu a silném skusu. Co z něj ovšem činilo jednoho z nejnebezpečnějších predátorů své doby, byl jeho překvapivě vyvinutý sluch. V tomto ohledu neměl L. aliocranianus mezi ostatními abelisauridy konkurenci.
 
Nasvědčuje tomu nález v zadní části velké, krátké lebky v oblasti mozkovny – dutina v zóně středního ucha, což je mezi abelisauridy jedinečný rys. V kombinaci s vyvinutým čichem a smrtonosnými čelistmi byl L. Aliocranianus pro nic netušící zvířata velkou hrozbou.
 
„Jedná se o obzvláště důležitý objev, neboť naznačuje, že rozmanitost a hojnost abelisauridů byla pozoruhodná nejen v celé Patagonii, ale ve více místních oblastech během období soumraku dinosaurů,“ řekl Federico Gianechini, paleontolog z Národní univerzity v San Luis v Argentině.
 
Abelisauridi, kteří na délku měřili pět až devět metrů, byli poměrně mohutní teropodi, kteří žili během střední jury až pozdní křídy v jižní části superkontinentu Gondwany, dnes rozděleného na Afriku, Indii, Antarktidu, Austrálii a Jižní Ameriku. Měli poměrně dlouhé, silné zadní nohy, zakrnělé přední končetiny a mohutné, krátké lebky s rohy, hřebeny nebo hrboly.
 
Série fosilních stop, objevené v sedimentu na souostroví Candeleros v Argentině, nám ukázaly obraz těchto dinosaurů jako skupinových lovců. Mezi nejznámější druhy patří Carnotosaurus (Carnotaurus sastrei). Tento masožravec děsivého vzezření je známý skrze své ďábelské rohy, ale také jej proslavila role v druhém pokračování populárního filmu Jurský svět.
 
„Tito dinosauři stále zkoušeli nové evoluční cesty a rychle se diverzifikovali těsně předtím, než úplně vymřeli,“ vysvětluje Ariel Mendez, paleontolog z Patagonského institutu geologie a paleontologie.
 
Nález L. aliocranianus znamená, že v oblasti Patagonie se mohou ukrývat další nám neznámé druhy těchto teropodů z doby před 80 miliony let. Gianechini potvrdil, že paleontologové v oblasti budou hledat další druhy abelisauridů a jejich kladu (vývojová skupina se společným předkem) Furileusauria, obrovských masožravců, kteří dosahovali délky až devíti metrů. Fosilie těchto zvířat byly objeveny na území Jižní Ameriky, zejména pak v Patagonii.