Sonda Parker při průletu kolem Venuše zachytila děsivé zvuky

Vesmírná agentura NASA zachytila ​​zvuky, když sonda Parker prováděla nejbližší průlet kolem planety a nacházela se pouhých 832 kilometrů nad povrchem Venuše. Tato sluneční sonda detekovala při třetím průletu kolem Venuše rádiový signál s děsivým soundtrackem. 

Během tohoto průletu šlo o první přímé měření atmosféry Venuše za téměř 30 let – a podle nové studie dat vypadá docela odlišně od minulosti. Nová studie zjistila, že horní atmosféra Venuše prochází během slunečního cyklu záhadnými změnami – to je 11letý cyklus činnosti Slunce. To představuje poslední klíč k tomu, jak a proč se Venuše a Země tolik liší, přestože vznikly během podobného procesu. 

Související

Radek Chlup

Vědci zkoumali, jaký může mít izolace ve vesmíru…

Petr Sýkora

NASA varuje, že ani jaderná bomba by nezastavila…

Obě planety jsou skalnaté i podobné velikosti a struktury, ale jejich cesty vývoje se lišily. Venuše postrádá magnetické pole a její povrch při teplotách dostatečně vysokých na to, aby roztavily olovo, může kosmická loď studovat jen pár hodin. Studium Venuše, jakkoli nehostinné, pomáhá vědcům pochopit, jak se tyto planety vyvinuly a co dělá planety podobné Zemi obyvatelnými nebo neobyvatelnými.
 
Zmíněný signál byl detekován během třetího průletu, nakonec až se přiblíží sluneční atmosféře, bude sonda cestovat rychlostí 692 000 kilometrů za hodinu a tím z ní vznikne nejrychlejší vesmírná loď, jaká kdy byla lidmi vytvořena.
 
Glyn Collison z Goddardova vesmírného letového střediska NASA v Marylandu, hlavní vědecký pracovník této studie, prozkoumal všechna data o Venuši dostupná z této i předchozích misí. Sonda Parker Solar Probe obsahuje také zařízení určené k měření elektrických a magnetických polí ve sluneční atmosféře. Během sedmiminutového průletu kolem Venuše detekoval tento přístroj přirozený nízkofrekvenční rádiový signál přicházející z horních vrstev atmosféry.  
 
Průlet sondy poskytl dostatek dat pro výpočet hustoty ionosféry Venuše. Dle měření se ionosféra Venuše ztenčuje blízko slunečního minima. Vědcům to pomůže určit, jak se Venuše, která byla kdysi tak podobná Zemi, že mohla být obyvatelná a měla tekoucí vodu, stala nakonec spalujícím světem plným toxické atmosféry.