Prvohorní jepice neměly podle vědců vůbec jepičí život

Dnes již okřídlená stádia tohoto hmyzu nemají funkční ústní orgány / Pixabay
Jepice (Ephemeroptera) představují velmi starobylou skupinu hmyzu. V rámci výzkumu, jehož výsledky byly nedávno zveřejněny, se vědci Biologického centra AV ČR zabývali zkamenělinami prvohorních jepic z období permu.

Jednalo se o zástupce rodu Misthodotes, nalezené v šedesátých letech na známém ruském nalezišti Tshekarda. Díky vynikajícímu zachování je možné na těchto jedincích, kteří mají na délku necelé dva centimetry a žili před více než 270 miliony let, pozorovat takové detaily jako ústní ústrojí, křídelní žilnatinu či drápky na chodidlech.

Vůbec poprvé vědci u takto starých jepičích fosilií popsali strukturu hrudi včetně detailů napojení křídel, které bylo až překvapivě podobné situaci u jejich dnešních příbuzných. Narozdíl od dnešních jepic však neměly ty prvohorní onen známý krátký "jepičí" život.

Dnes totiž okřídlená stádia tohoto hmyzu nemají funkční ústní orgány, nedokáží přijímat potravu a tak neodvratně brzy zahynou. U prvohorních jepic jsme však zdokumentovali dobře vyvinutá a patrně funkční kusadla, což naznačuje, že si mohly užívat života přeci jen o něco déle.

Vědci studovali i larvy těchto prvohorních jepic, které se zachovaly spolu s dospělci. Stylem života byly podobné těm dnešním, byly vodní (o čemž svědčí i dobře zachovaná žábra), a podle tvaru nohou usuzujeme, že žily na dně hrabavým způsobem života. Práce vědců Biologického centra AV ČR tak poskytuje pohled na život hmyzu před stovkami milionů let.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama