Na Jupiterově měsíci Ganymedu je vodní pára, prozradila data z Hubbleova dalekohledu

Teplota se na povrchu měsíce během dne výrazně mění / NASA
Astronomové našli důkazy o vodní páře na Ganymedu, největším Jupiterově měsíci a zároveň největším měsíci v celé Sluneční soustavě. Vzniká odpařováním ledu na měsíčním povrchu.

Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) informoval o tom, že data nashromážděná v posledních 20 letech z již funkčního Hubbleova vesmírného dalekohledu obsahují důkazy o vodní páře v atmosféře měsíce většího než Merkur.

Vědci analyzovali tyto ultrafialové snímky Ganymedu z let 1998. Byly na nich patrné pásy elektrizovaného plynu interpretované jako důkaz slabého magnetického pole. Vědcům to ale nedávalo smysl, hlavně kvůli obrovskému množství atomárního kyslíku.

V roce 2018 švédští fyzikové tato data porovnali s daty novými a s pomocí vyspělých nejmodernějších metod zjistili, že v atmosféře Ganymedu téměř žádný atomický kyslík není.
 
Jediným dalším vysvětlením je voda transformovaná v páru. Teplota se na povrchu měsíce během dne totiž výrazně mění. Během poledne se v blízkosti rovníku může zahřát natolik, že se z ledového povrchu uvolňuje malé množství molekul vody. Modely následně potvrdily, že by to odpovídalo pozorování z Hubbleova dalekohledu .
 
Agentura NASA uvedla, že to podle vědců může znamenat kapalný oceán hostící mimozemský, mikrobiální život. Pokud by se tam ale nacházel, tak asi 150 kilometrů pod povrchem. Pára by se z něj do atmosféry nedostala. Reálnější je vznik vodní páry díky odpařování ledu z povrchu měsíce.
 
Hubbleův nález ale pomáhá pochopit Ganymedovu atmosféru. „Dosud tam byl pozorován jen molekulární kyslík. Ten se vytváří, když nabité částice erodují povrch ledu,“ uvedl Lorenz Roth, vědec z Královského technologického institutu ve švédském Stockholmu a vedoucí studie, která byla publikována v časopise Nature Astronomy.

Mohlo by vás zajímat

Reklama