Zpomalující rotace Země souvisí podle amerických vědců s okysličováním atmosféry

Podle amerických vědců je pro nás jedna z těchto změn zásadní. Prodlužující se dny totiž souvisejí s okysličováním zemské atmosféry.

„Trvalá otázka ve vědě o Zemi je, jak zemská atmosféra získala kyslík a jaké faktory to ovlivňovaly, když k tomuto okysličení došlo,“ řekl spoluautor studie publikované v Nature Geoscience, mikrobiolog Gregory Dick z Michiganské univerzity.

Související

Radek Chlup

Na Jupiterově měsíci Ganymedu je vodní pára,…

Martin Pokorný

Vědci zmapovali původ „enzymu nesmrtelnosti“ v…

Země zpomaluje díky gravitačnímu vlivu Měsíce. Před 1,4 miliardami let byly dny dlouhé pouze 18 hodin a o půl hodiny kratší než před 70 miliony let. Za století získáme ke dni 1,8 milisekundy navíc.
 
Vědce také zajímá zdánlivě nesouvisející Velká oxidační událost před 2,4 miliardami let, při níž došlo k boomu sinic, fotosyntetizujících bakterií, které do atmosféry Země vypustily tolik kyslíku, že vznikl život. 
 
V Huronském jezeře v Severní Americe vědci zkoumají mikrobiální rohože považované za analogii sinic, které byly zodpovědné za Velkou oxidační událost. Fialové sinice produkují kyslík prostřednictvím fotosyntézy, bílé mikroby metabolizují síru na dně jezera. Bílé mikroby v noci ze dna vystoupají k hladině a metabolizují síru. Ve dne zase klesají a fialové mikroby naopak stoupají a produkují kyslík.
 
„Nyní mohou začít fotosyntetizovat a produkovat kyslík. Trvá to však několik hodin, než začnou. Ráno mají velké zpoždění. Sinice jsou spíše pozdní než ranní, zdá se,“ uvedla Judith Klattová, geomikrobioložka ze Společnosti Maxe Plancka.
 
Znamená to, že tyto sinice mají přes den pro produkci kyslíku velmi omezený čas, což upoutalo pozornost Briana Arbica, vědce na Michiganské univerzitě. Zajímala jej spojitost prodlužujících se dnů a fotosyntézy sinic.
 
Jeho tým na mikrobech z Huronského jezera provedl experimenty a měření v jejich přirozeném i laboratorním prostředí. Aby spojil sluneční světlo s mikrobiální produkcí kyslíku, provedl modelování založené na výsledcích a tyto výsledky pak také porovnal s globálními modely hladin kyslíku.
 
Globální modely spojily prodlužující se dny se zvýšenou produkcí kyslíku na Zemi, a to v období Velké oxidační události a s Neoproterozoikovou oxidační událostí zhruba před 550 až 800 miliony lety. Existuje tedy spojitost mezi tím, kolik kyslíku mikroby vyrobí a jak dlouho trvá den.