Prestižní snímek dne NASA, jenž má slovensko-české autory, poukazuje na problém světelného znečištění

Nezvyklý kompozitní snímek, který oběma autorům zabral stovky hodin práce, upozorňuje na blížící se maximum každoročního meteorického roje Perseidy a problém světelného znečištění, díky němuž se meteorický roj čím dál hůře pozoruje.

I přes přísné restrikce kvůli pandemii COVID-19 byla a je noční obloha každému stále dostupná. Na nočním nebi můžeme aktuálně pozorovat Mléčnou dráhu, objevují se první meteory z roje Perseid a nízko nad obzorem už za soumraku lze pozorovat jasné planety: nad západním obzorem planetu Venuši, nad jihovýchodem pak Jupiter a Saturn.

Související

Radek Chlup

Teleskop zachytil nejkratší gama záření…

Radek Chlup

Astronomové objevili obří strukturu Mléčné dráhy,…

Právě meteorický roj Perseid je v následujících dnech tím největším lákadlem pro pozorovatele noční oblohy, vrcholí v noci 12./13. srpna. Na tuto každoroční podívanou, která je letos provázena velmi dobrými podmínkami, upozorňuje NASA prostřednictvím svého prestižního Astronomického snímku dne z 9. srpna 2021. Autoři snímku – Tomáš Slovinský a Petr Horálek – poukazují ještě na jednu neradostnou skutečnost: Kvůli rostoucí míře (dnes už prokazatelně škodlivého) světelného znečištění z měst je i pozorování meteorů čím dál obtížnější.

Kompozitní snímek vznikl v srpnu minulého roku na dvou místech s různou mírou světelného znečištění. Tomáš Slovinský zaznamenával meteory z Perseid u Runiny v Parku tmavej oblohy Poloniny, kde je jedno z nejtmavších míst ve střední Evropě. Na tzv. Bortleově stupnici „tmavosti“ noční oblohy podle míry světelného znečištění (od 1 do 9, kde stupeň 9 je nejhorší) se Runina nachází na stupni 2. Zato Petr Horálek snímal meteory nad Sečskou přehradou, kde je kvalita oblohy na stupni 4. Rozdíl mezi těmito dvěma místy je přitom až 1000 hvězd, o které je sečská obloha ochuzena oproti té na Runině. A nejen to. Tomáš Slovinský mohl napozorovat až o třetinu meteorů více než na přesvětlené sečské obloze.

Světelné znečištění tedy velmi výrazně okrádá o krásu tmavé hvězdné oblohy a bohatý meteorický roj Perseidy právě příměstské pozorovatele. Oba fotografové přitom snímali stejnou technikou po přibližně stejný celkový čas a obrazy zpracovávali identickými, dopředu domluvenými, postupy. Snahou bylo rovněž v přesně zvolený čas zachytit identickou nebeskou kompozici s letní Mléčnou dráhou, aby bylo možné oba pohledy lehce prolnout a na problematiku světelného znečištění co nejlépe poukázat.

Vyjma meteorů a Mléčné dráhy je na složeném snímku vidět také trojice jasných planet, která při loňském maximu Perseid zdobila noční oblohu: na Horálkově části vpravo Jupiter a Saturn (odrážejí se v hladině Sečské přehrady), na Slovinského polovině pak načervenalý Mars.

Pro Tomáše Slovinského je to již 6. úspěch v NASA, pro Petra Horálka v pořadí jubilejní 30. snímek. Zároveň jde již o čtvrtý snímek NASA Fyzikálního ústavu v 18. snímek dne NASA, který vznikl na území České republiky a 12. snímek na území Slovenska.