Podle nové studie se Česká republika obejde již v roce 2030 bez uhlí

Studie Energetická revoluce, kterou dnes představily ekologické organizace Greenpeace a Hnutí DUHA, se však od dosavadních studií liší tím, že rovněž zkoumá, co se bude dít v Česku v dalších dvaceti letech po roce 2030, kdy bychom měli postupně dosáhnout úplného odklonu od využívání fosilních paliv ve výrobě elektřiny, tepla i dopravě. 

Základní modelování energetiky a dopravy v nové studii provedl Institute for Sustainable Futures při University of Technology v Sydney v Austrálii a nezávislé ověření výsledků v případě fungování elektrizační soustavy propočítal svým modelem energetický institut Aurora Energy Research z Německa. Modelování zohledňují aktuální energetická a ekonomická data, využívají současné vědecké a technologické poznání, berou v úvahu možné změny legislativy i dostupné predikce vývoje v příštích letech. 

V roce 2030 by tak Česká republika využívala trojnásobek elektřiny z obnovitelných zdrojů (zejména díky nárůstu fotovoltaických elektráren na střechách a fasádách domů, výsypkách po těžbě či brownfieldech a instalaci nových větrných turbín), stále by běžely jaderné reaktory v Temelíně a Dukovanech, bez potřeby výstavby nových jaderných bloků, a s pokrytím zimního období by pomáhaly plynové a biomasové zdroje (například účinné teplárny či bioplynové stanice na odpad vyrábějící elektřinu i teplo). 

Kromě konce spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla modelování ukázala, že v roce 2050 již mohou energetika i doprava fungovat bez fosilních paliv. Zároveň studie ukázala problémy, které jsou zatím s dosažením tohoto cíle spojeny – zejména příliš velké nároky na využívání biomasy pro výrobu elektřiny a tepla.

Studie proto otevírá debatu o hledání řešení konce fosilních paliv, které bude slučitelné s ochranou přírody, udržitelným zemědělstvím a lesním hospodařením. Ekologické organizace jsou přesvědčeny, že ochrana klimatu je pro naši budoucnosti stejně nezbytná jako ochrana biodiverzity a jako jedinou reálnou cestu tedy vidí hledání společného řešení jak pro stabilní klima, tak pro zdravou přírodu. 

Ekologické organizace proto navrhují jako řešení podrobně se zabývat potenciálem biomasy a větrné energie a stanovit, jaké množství je udržitelně využitelné a uvažovaný energetický potenciál modifikovat na základě výsledků. Je také žádoucí zaměřit se na investice do technologického rozvoje způsobů bezemisní výroby a ukládání energie s cílem snížit tlak na využití biomasy a větrné energie (zvyšování efektivity fotovoltaických článků, využití geotermální energie a podobně). Je také nutné zabývat se otázkou, zda je dosažení úplné dekarbonizace v roce 2050 možné při současném zachování ekonomiky postavené na trvalém růstu a zda není vhodné současný model upravit tak, aby se snížila jeho náročnost na využívání zdrojů, zatímco by zůstala zachována kvalita života a dostupnost služeb.