Jeskyně na Sibiři vydala nejstarší důkazy o životě denisovanů

Denisované jsou spolu s neandrtálci nejbližšími příbuznými moderních lidí. Poprvé byla tato větev identifikována před deseti lety, důkazy o ní poskytoval ale jen malý vzorek fosilií nalezených v jeskyních na Sibiři a v Číně.

Nyní vědci našli v Děnisově jeskyni další tři kosti denisovanů staré 200 000 let. To z nich dělá nejstarší dosud nalezené denisovany. Původní nejstarší vzorky byly staré zhruba 122 000 až 194 000 let.

Související

Petr Sýkora

Vědci vložili lidské geny do mozku opic, nastal tak…

Radek Chlup

Paleontologové studují potomka lidoopa a primitivního…

Vědci zkoumali v rámci nové studie asi 3791 kostních úlomků z Děnisovy jeskyně. Na základě předchozích studií DNA hledali proteiny odpovídající denisovanům, přičemž identifikovali pět lidských kostí. Čtyři z nich obsahovaly dostatek DNA k určení druhu, přičemž jedna kost patřila neandrtálci a zbylé tři patřily denisovanům.
 
Stáří kostí bylo určeno podle vrstev sedimentu, v nichž byly uloženy se spoustou kamenných artefaktů a zvířecích kostí.
 
Tito denisované žili v teplém podnebí podobném tomu dnešnímu, v prostředí listnatých stromů a otevřených stepí. Artefakty byly většinou kamennými škrabadly určenými k opracovávání kůže.
 
Podle nové studie nebyli denisované jedinými návštěvníky jeskyně. Byli v ní nalezeny také kosti masožravců, jako jsou vlci a divocí psi, což naznačuje, že s nimi denisované dost možná bojovali nejen o kořist, ale i o samotnou jeskyni.
 
Zdroj: Nature Ecology & Evolution