Medúzy mohou mít podle výzkumu pocit hladu, při krmení jsou řízeny organizovanými neurony

Clytia hemisphaerica je ideálním druhem pro studium chování medúz. V průměru měří asi jen centimetr. Znamená to, že vědci mohou snadno sledovat pod mikroskopem celý nervový systém této miniaturní medúzy.

Navíc má jednoduchý genom a v jejím průhledném těle se nachází asi jen 10 000 neuronů, což celý výzkum ještě usnadňuje. Vědci tyto medúzy v laboratoři geneticky upravili a docílili tak toho, že jejich neurony při aktivaci svítily. Díky tomu viděli strukturu jejich nervů.

Související

Radek Chlup

Okyselování oceánů: Některé organismy rozsvítí…

Radek Chlup

Oceány se kdysi v pravěku hemžily děsivými obřími…

Představte si tuto strukturu jako deštník, z něhož pramení plátky podobné koláči. Každý takový plátek neuronů je spojen s chapadlem medúzy vycházejícím z jejího zvonku. Když medúza detekuje potravu chapadlem, konkrétní neuronový plátek se rozzářil.
 
Neurony na okraji plátku posílají informace neuronům uprostřed těla medúzy. Tyto konkrétní neurony jsou spojeny s jejími ústy. Nastává efekt, kdy se struktura neuronů spolu s chapadlem natočí směrem dovnitř k ústům.
 
Když vědci odstranili neurony zvané "RFa+" na okraji plátku pomyslného koláče, medúzy se přestaly krmit. Znamená to, že právě tento typ neuronů je spojen s jejich požíváním.
 
Následně tým odstranil medúzám ústa i některá chapadla. Snažily se krmit stejně, jako kdyby jim žádné části těla nechyběly. Potvrdila se tak úloha neuronů RFa+.
 
Vědci navíc zjistili, že mohou mít medúzy hlad. Ten jim zpětnou vazbou připomínají neurony. Znamená to, že je neuronová síť medúz možná spojena i s jejich trávicím traktem.
 
Medúzy jsou tedy ovládány strukturami dobře organizovaných neuronů. RFa+ ovšem nesouvisejí s pohybem, ten musí být koordinován jiným typem neuronů.
 
Zdroj: Cell