- Radek Chlup
- Věda a vesmír
- 31. března 2022
- 08:07
Mlhovina vzniklá po jednom z nejslavnějších výbuchů supernovy se podle vědců chová podivně
Podle vědců může toto chování vysvětlit srážka s jiným vesmírným objektem či díra uvnitř mlhoviny vytvářející vakuum.
Cassiopeia A je pozůstatkem výbuchu supernovy v souhvězdí Kasiopeji asi 11 000 světelných let daleko. Když k výbuchu došlo, bylo směrem k Zemi v roce 1670 vystřeleno záření. Vědci z Amsterdamské a Harvardské univerzity podle informací deníku DailyMail pozorovali data vesmírné rentgenové observatoře Chandra z posledních 19 let.
Všimli si, že na západní straně supernovy Cassiopeia A se mlhovina nerozšiřuje směrem ven, ale dovnitř. Provedli také měření rychlosti rázové vlny, která při výbuchu supernovy vzniká. Ukázalo se, že tato vnější rázová vlna na západě místo očekávaného zpomalování zrychluje.
„Může to znamenat jen dvě věci,” říká hlavní autor studie Jaccob Vink. „Buď je někde v materiálu supernovy díra, jakési vakuum, díky kterému se horká skořápka lokálně přesouvá dovnitř, nebo se mlhovina s něčím srazila.” Podle počítačových simulací je však pravděpodobnější srážka. Rázová vlna by nejprve zpomalila a poté naopak zrychlila.
Scénář kolize nedávno ověřovali také italští vědci, kteří měli podezření, že se rázová vlna supernovy srazila s obalem plynných částic. Tato skořápka se vytvořila v okamžiku, kdy hvězda na konci svého života odfoukla nepravidelný vítr plynových částic.
Když záření v roce 1670 dorazilo k Zemi, bylo kolem hvězdy příliš mnoho prachu a plynu, než aby ji bylo možné pozorovat lidským okem nebo tehdejšími základními dalekohledy. Dnes už však lidstvo disponuje mnohem pokročilejší technologií.
Kromě observatoře Chandra supernovu pozorovala i kosmická rentgenová sonda IXPE, která její snímek pořídila na Valentýna. Astronomové si mnohé slibují od Webbova dalekohledu, který se na Cassiopeia A muže podívat detailněji.
Zdroj: DailyMail, WhatsNew2Day
Sdílení
24
Twitter
Komentáře
Email