Zkameněliny prozradily, jak se živily larvy jepic před 250 miliony let

Vědci z Biologického centra a Přírodovědného muzea ve Stuttgartu zkoumali unikátní zkameněliny jepičích larev z období triasu, ze samého počátku druhohor.

Podařilo se najít důkazy o tom, že larvy některých tehdejších druhů žily v proudící vodě a živily se filtrováním částic potravy unášených proudem.

K tomu měly speciální vybavení v podobě hustých řad dlouhých chlupů na předních nohou, které jsou na fosiliích dobře rozeznatelné. Jedna řada těchto filtračních chlupů směřovala nahoru a druhá dolů, čímž tvořily jakési síto, vystavené proudu.

Larvě pak stačilo usadit se na dně řeky, roztáhnout přední nohy a čekat, až se do tohoto důmyslného filtračního aparátu nachytá dostatek potravy. Tu tvořily různé drobné částečky organické hmoty.

S podobným způsobem získávání potravy se setkáváme u řady druhů vodního hmyzu i dnes. U některých dnes žijících larev jepic můžeme dokonce pozorovat prakticky stejný typ filtračního aparátu na předních nohou, jaký jsme nalezli u larev z druhohor. Tyto linie si ale nejsou nijak blízce příbuzné a k vývoji tohoto aparátu tedy jistě došlo během evoluce několikrát nezávisle.

Dosud nikdo netušil, že tato potravní strategie existovala již před bezmála 250 miliony let. Nový nález tak představuje vůbec nejstarší doklad filtrační specializace u vodního hmyzu.

Zdroj: Biologické centrum AV ČR, Přírodovědné muzeum ve Stuttgartu