Objev mimozemské civilizace by mohl podle vědců rozdělit společnost

Nejde ani tak o to, jestli je objevení mimozemšťanů pravděpodobné nebo ne, jako spíše o jeho sociologický efekt, který by jejich objevení na lidstvo mělo. Nový dokument s názvem "Geopolitické důsledky úspěšného programu SETI", je reakcí na článek z roku 2020 od Kennetha Wisiana a Johna Traphagana z Texaské univerzity, kteří dle webu Universe Today upozorňovali na riziko pouhého zachycení mimozemských signálů.
 
Autoři studie z roku 2020 poukazují na problém takzvané reálpolitiky. Zahraniční politiky založené na mocenském kalkulu a národních zájmech. Dobrým příkladem je například vztah západních států se Sovětským svazem za 2. světové války.

Západní politici se zdánlivě přátelili se sovětským vůdcem Stalinem, protože potřebovali, aby Sovětský svaz pokračoval v boji a oslabil tak Hitlera. Stalin to dobře věděl a na jejich hru přistoupil. Hodilo se mu to totiž také. Slíbil například, že po válce vyhlásí demokratické volby v Polsku. Jakmile ale válka skončila, Polsko a další země obsadil. Rusko se západem se poté stali otevřenými nepřáteli.

Související

Lukáš Bauer

Asteroid sestřelen, první test planetární obrany v…

Jiří Kostka

Objev dvou vzácných exoplanet může objasnit…

Proč je to relevantní pro potenciální kontakt s mimozemšťany? Protože podle Wisiana a Traphagana se lidská povaha nezměnila. Pokud zachytíme mimozemský signál, může to být pro věřící lidi znepokojující. Jejich pohled na svět by mohl být vážně ohrožen a v nábožensky založených zemích by mohlo dojít k výrazným otřesům, nebo dokonce násilným nepokojům. Ještě větší otázkou ale je, jak by ale reagovaly jednotlivé státy a jejich političtí vůdci.
 
„Historie mezinárodních vztahů a reálpolitiky nám ukazuje, že existuje značné riziko konfliktu kvůli snaze o monopolizaci přístupu ke komunikačním kanálům s mimozemskou civilizací," píší autoři studie z roku 2020. Je totiž pravděpodobné, že by objevená mimozemská civilizace mohla být technologicky mnohem vyspělejší než my. Řada národů by tak toho mohla chtít využít a získat tyto technologie pouze pro sebe. To by mohlo vést ke konfliktům, nebo jiným nebezpečným reakcím.
 
Autoři studie z roku 2020 dále uvedli, že by tato rizika měla být brána při hledání mimozemských civilizací s maximální vážností. Navrhli, aby vědci pracující v této oblasti navázali kontakty s místními orgány a posílila se také bezpečnostní opatření ve výzkumných zařízeních, například radioteleskopech, na úroveň jaderných elektráren.
 
Nový dokument Jasona Wrighta a jeho týmu ale studii z roku 2020 vyvrací. Jsou v ní podle nich nedostatky a není v ní uveden dostatečný důvod, který by tato rizika prokazoval. „Je velmi nepravděpodobné, že by nějaký národ mohl úspěšně monopolizovat komunikaci s mimozemskou civilizací," píše Wrightův tým ve své studii. Reálnější je, že by si to nějaký národ mohl pouze myslet. Podle autorů je ale i to nepravděpodobné, protože západní věda je dobře mezinárodně integrována a koordinována. Vědecká komunita funguje na základě otevřenosti, nikoli informačního protekcionismu.
 
Nová studie vyvrací také bod o možném využití vyspělejších mimozemských technologií.
Stejně, jako by ve středověku zřejmě nedokázali využít učebnici o konstrukci jaderných zbraní, nedokázali bychom nyní využít pokročilé mimozemské technologie. Opatření, po kterých ve studii z roku 2020 volali Wisian a Traphagan, by ve skutečnosti mohla efekt reálpolitiky spíše umocnit. „Existence zabezpečených zařízení a uzamčených informačních zdrojů by sama o sobě mohla být cizími osobami interpretována jako důkaz, že se tam děje něco utajovaného, což by vedlo ke špionáži a konfliktům,“ píše Wrightův tým v nové studii.
 
S některými fakty z předchozí studie ale Wrightův tým souhlasí. „W&T se oprávněně obávají, že pouhý pocit existence informačního monopolu by mohl stačit k vyvolání nebezpečného konfliktu," píší v novém dokumentu. Historie nám ukazuje, že znepřátelené národy mohou být paranoidní a zahájit preventivní opatření, pokud se domnívají, že jim hrozí nebezpečí. Vzhledem ke všem otázkám kolem potenciálního kontaktu s mimozemskou civilizací by obavy a strach některé společnosti snášely obtížněji než jiné. Docházelo by tak ke vzniku ohnisek napětí.
 
Další bod, na kterém se vědci v obou studiích shodují, je otázka bezpečnosti samotných vědců. Jak nám totiž ukázala pandemie covidu, stále častěji se objevují lidé, kteří vědcům nevěří, obtěžují je a jsou dokonce schopni je fyzicky napadnout.
 
V závěru autoři nové studie uvádějí, že reálpolitická reakce je pouze jednou z mnoha možných reakcí na kontakt s mimozemskou civilizací. Existují podle nich i jiné, pozitivnější reakce, které by mohly vytvořit soudržnost a lepší spolupráci mezi jednotlivými národy.

Hlavním doporučením nové studie tak je především transparentnost, sdílení dat a vzdělávání politiků i veřejnosti. I když se totiž myšlenka existence mimozemské civilizace může leckomu jevit nemožně, je lepší vědět, jak by mohla naše společnost na takový objev reagovat.

Zdroj: Universe Today, ScienceAlert, ArXiv