Maximum meteorického roje Geminid nastane již tuto středu

Mateřským tělesem roje Geminid je planetka (3200) Phaeton, pravděpodobně bývalá a dle webu Astrofyzikální ProGResy z Opavy dnes již neaktivní kometa. Radiant roje se nachází východně od dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí Blíženců, hvězd Castor a Pollux.

Na prosincové obloze vychází už za večerního soumraku a během noci stoupají vysoko nad jižní obzor, kde vrcholí po půlnoci.

Nejvíce meteorů tedy létá v druhé polovině noci. Meteory jsou pomalé a často poměrně jasné, se stoupající výškou radiantu stoupá frekvence nad 120 meteorů v hodině.

Související

Jiří Kostka

Astronomové objevili masivní galaxii o velikosti,…

Lukáš Bauer

Paradigma výzkumu záblesků gama bylo podle vědců…

Nejvyšší aktivitu lze letos očekávat v noci ze 13./14. prosince, maximum totiž nastává 14. prosince ve 14 hodin SEČ, tedy až ve dne (noc předtím bude aktivita stoupat, pak už prudce klesat).

Vyplatí se vyhlížet zejména 14. prosince 2022 mezi půlnocí a svítáním (okolo 6. hodiny). Měsíc ruší v druhé polovině s fází 6 dní po úplňku v souhvězdí Lva.

Předvánoční novoluní a hvězdný „šestiúhelník“

V pátek 23. prosince 2022, jen 3 minuty před Štědrým dnem, se Měsíc octne ve fázi novu. Vánoční svátky tedy budou bezměsíčně, a pokud je budete trávit někde v přírodě, dál od větších měst, za jasného počasí se sama příroda nabídne podmanivou vánoční náladu.

Bezměsíčné zimní noci totiž nahrávají k vyhlížení slabé Mléčné dráhy, mlhovin a hvězdokup obklopených nejjasnějšími hvězdami noční oblohy v okolí majestátního souhvězdí Orionu, bájného řeckého lovce. V jeho rameni leží načervenalé hvězda Betelgeuze, velký červený obr na sklonku svého života.

Betelgeuze pak ve velkém nebeském prostoru obklopují jasné hvězdy Rigel (noha Oriona), Aldebaran (souhvězdí Býka), Capella (souhvězdí Vozky), Pollux (souhvězdí Blíženců), Procyon (souhvězdí Malého psa) a Sírius (nejjasnější hvězda noční oblohy v souhvězdí Velkého psa). Tyto výrazné hvězdy utváří na nebi velký obrazec nazývaný „Zimní šestiúhelník“.

V souhvězdí Býka přitom najdeme hvězdokupy Hyády a Plejády, na východ od Blíženců pak hvězdokupu „Jesličky“ a přímo v Orionu očima viditelnou „Velkou mlhovinu“. Přímo středem asterismu pak prochází zmíněný úsek Mléčné dráhy. Nejlépe je útvar viditelný okolo půlnoci, dokonce i z měst.

Mimo města jej „protíná“ zmíněná Mléčná dráha. Znovu nastane předvánoční novoluní v roce 2025 (nov připadne na 20. prosince 2025). Přímo vánočního novoluní se dočkáme až v roce 2030.

Zdroj: Astrofyzikální ProGResy z Opavy