Astronomové objevili shluk hvězd, který tvořil původní jádro Mléčné dráhy

Mladý vesmír se skládal převážně z vodíku a helia / Pixabay
Tým astronomů z německého Institutu Maxe Plancka zveřejnil studii, ve které identifikoval 18 000 hvězd z doby, kdy byla naše galaxie teprve v plenkách.

Využil k tomu nejpřesnější trojrozměrnou mapu naší galaxie a také neuronovou síť, která sledovala dle studie zveřejněné nyní v odborném časopise The Astrophysical Journal chemické složení více než dvou milionů hvězd.

Třináct miliard let dlouhá historie Mléčné dráhy je obrovskou hádankou, kterou lze vyřešit jenom tak, že budeme sledovat současný stav naší galaxie. Hvězdy lze totiž propojit na základě jejich společných znaků – pohybů a chemického složení. A přesně to zkoumá vesmírná družice ESA Gaia.

Gaia už několik let pečlivě sleduje hvězdy kolem nás a provádí trojrozměrná měření jejich poloh a pohybů v rámci naší galaxie. Kromě toho Gaia provádí také měření, která umožňují odhadnout metalicitu, tedy chemické složení sledovaných hvězd.

Hvězdy s podobným složením se totiž mohly zrodit na stejném místě a ve stejnou dobu. Podle chemického složení se dá také přibližně určit, jak je hvězda stará, protože některé prvky se ve vesmíru nevyskytovaly od začátku. Některé vznikly až v době, kdy se v okolí objevily hvězdy, které je vytvořily.
 
Mladý vesmír se skládal převážně z vodíku a helia. Když se zformovaly první hvězdy, jejich horká a hustá jádra začala vytvářet těžší prvky – z vodíku se stalo helium, z helia uhlík a tak dále. Když hvězdy dosáhnou konce schopnosti slučovat atomová jádra, zaniknou v procesu podobném zániku supernovy, kdy zbylý materiál vytryskne do vesmíru. Při tom vznikají těžší kovy, například zlato, stříbro a uran. Mladé hvězdy pak tyto prvky při svém vzniku přijímají.
 
Čím později hvězda vzniká, tím více kovů pravděpodobně obsahuje. Vyšší metalicita proto znamená mladší hvězdu. Když se najde skupina hvězd s podobným obsahem kovů na podobné dráze, dá se z toho usoudit, že vznikly současně.
 
Vedoucí výzkumu Hans-Walter Rix a jeho kolegové použili data z programu Gaia k pozorování červených obrů ve vzdálenosti několika tisíc světelných let od Mléčné dráhy. Identifikovali dva miliony hvězd, jejichž světlo poté analyzovali pomocí neuronové sítě, která dokázala přesně určit jejich složení. Objevili tak skupinu hvězd podobného stáří, která zřejmě existovala ještě před tím, než se kolem ní zformovala naše galaxie.
 
Podle astronomů je tento shluk pozůstatkem protogalaxií. Jsou to svazky hvězd, které vznikly v raném vesmíru, ale nebyly plnohodnotnými galaxiemi. Tři nebo čtyři protogalaxie se poté srazily dohromady a vytvořily tak jádro naší Mléčné dráhy. Tento objev ale mezi astronomy vyvolává také mnoho otázek. Doufají proto, že se jim brzy podaří poodhalit i další tajemství, která vesmír kolem nás ukrývá.

Zdroj: The Astrophysical Journal, ScienceAlert

Mohlo by vás zajímat

Reklama