Astronomům se pomocí teleskopů ESO podařilo zachytit unikátního nebeského hada

Skupinu obklopuje Hadí mlhovina, která na této fotografii vypadá jen jako slabě zářící temně oranžový pás. Skrz něj je dle webu Evropské jižní observatoře stále vidět celou řadu hvězd.

Tento nový snímek byl pořízen v infračerveném oboru a odhaluje myriády hvězd ukrytých za slabou oranžovou září mlhoviny Sh2-54. Působivivou hvězdnou porodnici ležící na obloze v souhvězdí Hada zachytil v nejjemnějších detailech přehlídkový teleskop VISTA pracující na Observatoři ESO Paranal v Chile.

Když se lidé starověku dívali na noční oblohu, viděli jen náhodná seskupení hvězd. Řekové nazvali jeden z útvarů souhvězdím Hada (Serpens), protože jim seskupení připomínalo tohoto pozemského tvora. Co však spatřit nemohli, byla řada úžasných kosmických objektů, které se nacházejí poblíž hadího ocasu. Nalezneme zde Orlí mlhovinu, mlhovinu Omega a také mlhovinu Sh2-54. Poslední jmenovaná je zobrazena v infračerveném záření na uvedeném snímku.   

Související

Martin Pokorný

V lednu se můžeme těšit na pozoruhodné úkazy na…

Lukáš Bauer

Pomalé kolísání slunečního větru ovlivňuje podle…

Mlhoviny jsou obrovské oblaky plynu a prachu, ze kterých se rodí nové hvězdy. Teprve dalekohledy astronomům umožnily identifikovat a analyzovat tyto většinou slabé objekty v mimořádných detailech. Mlhovina na fotografii se nachází asi 6 tisíc světelných let od nás. Její označení Sh2-54 odkazuje na katalog více než 300 mlhovin, který v 50. letech 20. století sestavil americký astronom Stewart Sharpless.

Jak se vyvíjí technologie používané k výzkumu vesmíru, pokročilo také naše chápání těchto hvězdných porodnic. Jedním z úžasných vylepšení je schopnost využívat nejen světlo viditelné pro naše oči, ale také jiné formy záření, jako například infračervené paprsky. Stejně jako se u hada, předobrazu pro pojmenování této mlhoviny, vyvinula schopnost vnímat infračervené záření, aby se lépe orientoval ve svém přírodním prostředí, my jsme vynalezli přístroje zaznamenávající tyto paprsky, abychom se naučili více o vesmíru.       

Zatímco husté oblaky prachu v mlhovinách snadno absorbují viditelné světlo, infračervené záření může tímto prostředím procházet relativně snadno. Uvedený snímek proto odhaluje množství hvězd jinak ukrytých za prachovými závoji. Pro astronomy je to velmi užitečné, neboť jim to umožňuje podrobněji zkoumat, co se odehrává ve hvězdných porodnicích, a zjistit více o procesech vedoucích ke vzniku hvězd. 

Uvedený snímek mlhoviny Sh2-54 v infračerveném oboru elektromagnetického záření byl získán vysoce citlivou 67megapixelovou kamerou dalekohledu VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy) pracujícího na observatoři ESO Paranal v Chile. Záběr byl pořízen v rámci přehlídky VVVX (VISTA Variables in the Via Láctea eXtended survey). Jedná se o dlouhodobý projekt, jehož cílem je opakovaně pozorovat rozsáhlé oblasti Mléčné dráhy v infračerveném oboru a poskytnout tak užitečná data k pochopení hvězdného vývoje.

Zdroj: Evropská jižní observatoř, VISTA