Vědci vyvinuli unikátní novinku. Inhalační lék proti COVID-19 a jeho mutacím

Poškození plicní tkáně z různých příčin (viry, bakterie, toxické látky, léky) může vést k uniformnímu difusnímu poškození plic, obdobnému jako u COVID-19 / BIOCEV
Lék s označením BAZE-X1 je primárně určen pacientům s těžkým průběhem onemocnění COVID-19 (SARS-CoV-2) nebo s dalšími vážnými respiračními nemocemi.

Za objevem této novinky stojí trojice vědců z Univerzity Karlovy a výzkumného centra BIOCEV – Karel Smetana, Jan Brábek a Milan Jakubek. Díky spolupráci s Fakultní Thomayerovou nemocnicí a společností Oxygen Biotech nyní probíhá fáze 2 klinických hodnocení i jednání se zahraničními partnery.

Účinnou látkou BAZE-X1 je bazedoxifen, který patří k jednoduchým molekulám pracujícím na principu blokace interleukinu-6 (IL-6), bílkovinné molekule zapojené do regulace imunitní reakce. IL-6 mimo jiné podporuje vznik a rozvoj zánětu.

Důležitost IL-6 pro zánět i nádorovou progresi již více než deset let studuje tým profesora Karla Smetany Jr. (1. LF UK – BIOCEV), v úzké spolupráci s týmem profesora Jana Brábka (PřF UK – BIOCEV), který přišel s nápadem použít bazedoxifen jako lék na onemocnění COVID-19.

„IL-6 je klíčový interleukin pro invazivitu nádorových buněk, ale také pro cytokinovou bouři u některých závažných virových infekcí, včetně covidu-19,“ uvedl prof. Jan Brábek s tím, že látka bazedoxifene by tedy měla bránit fatálním komplikacím COVID-19. „Jako akutnímu syndromu dechové tísně, se kterým souvisí většina úmrtí,“ dodal.

Milan Jakubek z Laboratoře medicinální chemie (1. LF UK – BIOCEV) posléze vytvořil novou rozpustnou formulaci bazedoxifenu, nutnou pro inhalační podání, které umožňuje léčit přímo nejvíce zasažené plíce pacientů. Povedlo se mu to jako prvnímu vědci na světě — do té doby byla známa pouze pevná léková forma bazedoxifenu.

Původci patentu jsou vědečtí zástupci Přírodovědecké fakulty UK a 1. lékařské fakulty UK. Podle nich lze do budoucna uvažovat také o rozšíření působnosti látky do oblasti neurodegenerativních chorob (Parkinsonova, Alzheimerova choroba), některých neinfekčních difusních plicních procesů (progredující plicní fibrózy různého původu, sarkoidóza) či konkrétních druhů nádorů.

Profesorka Martina Koziar Vašáková z Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice předpokládá, že řada poškození plicní tkáně z různých příčin (viry, bakterie, toxické látky, léky) může vést k uniformnímu difusnímu poškození plic, obdobnému jako u COVID-19.

„Různé příčiny tedy mohou vést k obdobné nepřiměřené reakci imunitního systému a fatálním důsledkům pro plicní tkáň. Inhalační bazedoxifen, který obecně tlumí tuto hyperreaktivitu imunitního systému, by tedy mohl pozitivně ovlivnit nejen fatálně se vyvíjející COVID-19, ale i ostatní plicní procesy vyvolané jinými infekcemi nebo fyzikálními či chemickými poškozeními,“ vysvětluje profesorka Vašáková.

Další vývoj BAZE-X1 ve spolupráci s BIOCEV a financování klinického hodnocení má na starosti biotechnologický start-up Oxygen Biotech. Koncem října se vědci z BIOCEV i zástupci společnosti zúčastnili mezinárodní odborné konference ve Spojených Arabských Emirátech. Výsledkem je řada jednání o potenciální spolupráci se zahraničními partnery.

Zdroj: BIOCEV, Přírodovědecká fakulta UK

Mohlo by vás zajímat

Reklama