Webbův teleskop zachytil vzácnou podívanou, obrovskou hvězdu před přerodem v supernovu

Pozorování této hvězdy, která je jednou z nejsvítivějších, nejhmotnějších, ale také nejkratší dobu detekovatelných hvězd, bylo jedním z prvních, které v červnu 2022 provedl. WR 124 se dle webu NASA nachází ve vzdálenosti 15 000 světelných let v souhvězdí Sagitta a má třicetkrát větší hmotnost než naše Slunce.
 
Co to vlastně Wolf-Rayetova hvězda je? Jedná se o krátkou fázi života hvězd, které zdaleka nedosáhnou všechny hvězdy. Dostanou se do ní jen některé velmi hmotné hvězdy a chvíli po ní následuje přerod v supernovu. Všechna pozorování této vzácné fáze jsou tak pro astronomy nesmírně cenná a Webbův teleskop se v tomto zdá být velmi dobrým pomocníkem.

Wolf-Rayetova hvězda se zbavuje svých vnějších vrstev, což vede k charakteristickému haló, tvořeného plyny a prachem. WR 124 se už podle astronomů dokázala zbavit materiálu v hodnotě zhruba deseti našich Sluncí. Jak se vyvržený plyn vzdaluje od hvězdy a chladne, vzniká kosmický prach, který září v infračerveném světle, které zachycují přístroje Webbova teleskopu.

Související

Marek Kuřina

Astronomové nalezli chybějící článek přenosu vody…

Martin Pokorný

Oblohu ve druhé polovině března ozdobí Večernice a…

Uprostřed snímku Webbova teleskopu můžeme spatřit velkou jasnou hvězdu, která je obklopena shlukovitým oblakem. Ten je tvořen materiálem, kterého se hvězda zbavila. Ze snímku je patrné, že se tento oblak koncentruje více nad a pod hvězdou než po jejích stranách.
 
Takto detailnímu snímku astronomové vděčí právě citlivým přístrojům Webbova teleskopu. Vesmírný prach, ze kterého je oblak kolem hvězdy tvořen, je totiž nejlépe pozorovatelný v infračerveném spektru, na které se Webb zaměřuje. Jeho kamera pro blízkou infračervenou oblast (NIRCam) vyvažuje jasnost hvězdného jádra WR 124 a jasná místa v okolním slabším plynu. Střední infračervený přístroj dalekohledu (MIRI) zase odhaluje chuchvalcovitou strukturu plynné a prachové mlhoviny z vyvrženého materiálu, který obklopuje hvězdu.
 
Hvězdy jako WR 124 také slouží astronomům jako model, který jim pomáhá pochopit klíčové období rané historie vesmíru. Podobné umírající hvězdy totiž zasely do mladého vesmíru těžké prvky, které se vytvořily v jejich jádrech a které jsou běžné v současném vesmíru.
 
Vesmírný dalekohled Jamese Webba funguje v rámci mezinárodního programu vedeného NASA s Evropskou vesmírnou agenturou ESA a Kanadskou kosmickou agenturou CSA. Jeho cílem je zkoumat vzdálené hvězdy, planety a celé galaxie a pomoci tak astronomům pochopit původ vesmíru a našeho místa v něm.

Zdroj: NASA, DailyMail