Astronomové hlásí, že po celý příští rok bude možné sledovat polární záře

Jasná polární záře 5. listopadu 2023 ze Slovenska / Martin Činčura
V roce 2024 se Slunce dostává do maxima své aktivity a je tedy opět možné, že budeme svědky i více polárních září viditelných z našeho území. Největší šance jsou na jaře a na podzim.

Ovšem také v ostatních měsících je dobré být podle webu Astrofyzikální ProGResy na pozoru, sledovat sluneční aktivitu a s ní i aurorální monitory, které nám mohou pomoci s odhadem, či se zrovna v nejbližším období nějaká polární záře na obloze neukáže. Jak z těchto monitorů číst?

V Česku a na Slovensku nečekejte jasné záře jako v severských oblastech, obvykle jsou zaznamenatelné jen fotograficky a očima je těžké je spatřit (mimo jiné i kvůli přemíře škodlivého světelného znečištění z měst). Zájemcům o pozorování polárních září doporučujeme sledovat tzv. aurorální monitory, na počítači https://www.solarham.net nebo https://www.spaceweatherlive.com, příp. mobilní aplikace Aurora Alerts (https://aurora-alerts.com/).

Důležitý je přitom ukazatel „Bz“ (kolmá složka IMF, tj. magnetického pole oblaku ze Slunce) – pokud její hodnota klesne do záporných čísel, znamená to, že silokřivky IMF se lépe napojují na zemské magnetické pole a částice lépe vstupují do zemské atmosféry.

Reálně a velmi často stačí na fotograficky zaznamenatelnou záři hodnoty již od Bz -10 nT, ale to platí, pokud tato hodnota trvá dostatečně dlouho a nekolísá střídavě do kladných hodnot. Dalším důležitým údajem je rychlost slunečního větru. Obecně platí, že čím vyšší rychlost solárního větru a zápornější hodnota Bz, tím lépe, a při rychlosti nad 800 km/s stačí Bz -6 nT. Aplikace přitom využívají družicemi naměřené hodnoty slunečního větru v reálném čase, které můžete přímo sledovat ZDE.

Spolu s výše zmíněným je uváděna ještě hustota částic na cm krychlový (více jak 15 částic je už silná hodnota) a tzv. Kp index (je-li hodnota vyšší jak 7, šance viditelnosti slabých září u nás jsou docela vysoké, při Kp 6 lze záře zkoušet zaznamenat fotograficky; tato hodnota ovšem neukazuje aktuální stav).

Významná je také hemisférická síla (energetický příkon geomagnetické aktivity) uváděná v některých aurorálních monitorech. Pokud hodnota přesahuje 100 GW, je geomagnetická bouře už dost silná a umožňuje viditelnost polární záře z našich končin. Všechny údaje lze sledovat na této stránce: https://www.spaceweatherlive.com/en.html.

Důležitý je také obrázek aurorálního oválu (https://www.solarham.net/oval.htm), tj. pravděpodobnosti, kde jsou silné záře nad hlavou (až červená zóna). Pokud tato zóna zasahuje cca nad úroveň Dánska, záře je možné nízko nad obzorem vyhlížet i u nás.

Příklady hodnot naměřených při silných polárních zářích v Česku a na Slovensku 23. dubna a 5. listopadu 2023 pomohou lépe odhadnout, kdy se schyluje k podmínkám pro jasné polární záře i v tuzemsku. Konkrétně byly udávány následující hodnoty: Bz -21 nT, Rychlost větru: 460 km/s, Hustota 15 částic/cm3, Kp 6-7, Hemisférická síla 120 GW. Při takových (a výraznějších) hodnotách můžeme čekat záře i u nás, dokonce jasnější.

Přestože NOAA (Národní úřad pro oceány a atmosféru, USA) modeluje pohyby slunečního větru a hustších oblaků nabitých částic, nelze tyto modely brát za směrodatné. Tedy, je-li předpovězeno, že například oblak doletí k Zemi ve 21 hodin, opravdu nečekejte, že úkaz ve 21 hodin nastane.

Modelování pohybu slunečního větru je velice obtížné a vychází vesměs jen z dějů na Slunci a stavu jeho a zemského magnetického pole. Sluneční vítr ale k Zemi putuje až dva dny a za tu dobu se na své pouti může změnit své vlastnosti (rychlost, intenzitu, ale i směr). Polární záře se tedy nedají předpovídat s jistotou, pouze v hodnotách pravděpodobností.

Zdroj: Astrofyzikální ProGResy z Opavy

Mohlo by vás zajímat

Reklama