Příští týden zazáří v noci na obloze až 1000 meteorů, roj Geminidy vrcholí za příznivých podmínek

Pozorovat se vyplatí zejména v pátek 15. prosince mezi půlnocí a 4. hodinou ranní. V průběhu noci (hlavně tedy v časných ranních hodinách) zazáří na nebi daleko od měst produkujících rušivé světelné znečištění, až desítky meteorů v hodině. Za celou noc pozorovatel napočítá dle webu Astrofyzikální ProGResy až 1000 meteorů.

Meteorický roj je jev, při kterém proud částic meziplanetárního prachu (odborně meteoroidů) křižuje zemskou dráhu a tyto částice pak vstupují vysokou rychlostí do zemské atmosféry, při průletu v ní se třením rychle zahřejí, vypařují a vytvářejí za sebou zářící stopy.

Související

Martin Pokorný

Vědci zaznamenali extrémně energetickou kosmickou…

Lukáš Bauer

Mléčná dráha leží podle vědců v oblasti s malým…

Ty nazýváme meteory, lidově „padající hvězdy“ nebo „létavice“. V průběhu roku můžeme pozorovat hned několik meteorických rojů, z nichž každoročně nejaktivnější jsou lednové Kvadrantidy, srpnové Perseidy a prosincové Geminidy. Právě poslední zmíněné budou vrcholit v následujících dnech.

Meteory ze souhvězdí Blíženců

Název roje Geminidy pochází od latinského názvu souhvězdí Blíženců, z něhož meteory po celou dobu aktivity roje zdánlivě vylétají. V případě Geminid leží toto místo – odborně radiant – východně od dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí – Castor a Pollux. Na prosincové obloze vychází souhvězdí Blíženců i s oběma hvězdami už za soumraku a je tedy pozorovatelné celou noc.  

Nejvýše nad obzorem v polovině prosince bývá kolem 2. hodiny ranní. Tehdy dosahuje radiant meteorického roje v našich zeměpisných šířkách výšky kolem 70° nad obzorem. Díky tomu lze v časných ranních hodinách v noci maxima nad naším územím pozorovat maximum roje s četností více jak 120 meteorů v hodině. Za celou noc maxima tak lze napočítat až 1000 meteorů z roje Geminidy. Meteory z tohoto roje jsou přitom oproti jiným rojům v roce poměrně pomalé – do atmosféry vstupují rychlostí 35 km/s.

První zprávy o roji Geminidy pocházejí z roku 1862. Tehdy byl ovšem roj velmi slabý, frekvence nepřesáhly 30 meteorů v hodině. Teprve ve 40. a 50. letech minulého století se počet meteorů v hodině zvýšil na dvojnásobek a do současných hodnot stoupal až do roku 1990. Podle některých modelů je tento nestálý roj právě v maximu a jeho frekvence se budou rok od roku snižovat. Do konce 21. století by pak měl roj skoro zmizet.

Zdrojem je drolící se planetka

Ledoprachové částice, které při průletu zemskou atmosférou vytvářejí toto nebeské divadlo, pocházejí z tělesa (3200) Phaethon. Zatímco nejběžnějším mateřským tělesem meteorických rojů bývá obvykle kometa, 3200 Phaethon je drolící se planetka. Pomocí družice IRAS ji 11. října 1983 objevili astronomové Simon Green a John Davies.

Planetka má neobvyklou dráhu, která ji každý přibližně půldruhý rok navádí do nehostinně blízké vzdálenosti asi jen 0,14 AU (astronomické jednotky) od Slunce. Ačkoliv u ní nikdy nebyla pozorovaná aktivita typická pro komety, jeví se planetka spíše jako kometa. Jednak svou protaženou dráhou, při níž se Phaethon dostává ke Slunci blíž než jakákoliv jiná planetka, a za druhé svou zásluhu na roji Geminidy.

Podle výzkumu Björn Davidssona a jeho týmu z JPL NASA vyplývá, že za únikem částic z povrchu planetky stojí sodík, který je v ní v malé míře obsažen. Právě tento prvek v kombinaci se slunečním zářením způsobuje, že planetka se pozvolna „drolí“. Někteří astronomové se také domnívají, že jde o fragment velké planetky Pallas z hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.

Protože je oběžná dráha planetky blízko zemské dráhy a planetka oběhne Slunce jednou za necelých 524 dní, nabízí se otázka jejího blízkého průletu kolem Země. Poslední takový nastal 10. prosince 2007, při němž planetka minula Zemi ve vzdálenosti asi 18 milionů km (asi osmina vzdálenosti Země od Slunce).

Další těsné průlety se pak odehrají v letech 2050 a 2060. Ovšem nejblíže k Zemi se v tomto století ocitne až 14. prosince 2093. Tehdy ji od Země budou dělit pouhé 3 miliony km, tedy jen osmkrát dále, než leží Měsíc. Fyzická srážka se Zemí však nehrozí.

Geminidy mají letos velmi příznivé podmínky. Maximum je předpovězeno na noc ze 14. na 15. prosince, konkrétně už zvečera ve 20:00 středoevropského času. V té době bude ovšem souhvězdí Blíženců ještě poměrně nízko nad obzorem.

Jak ale bude stoupat spolu s radiantem roje, frekvence meteorů ještě poroste, neboť více meteorů zazáří nad obzorem, ne pod ním. Nejvýše nad obzorem bude radiant Geminid okolo 2. hodiny ranní. Především však při pozorování letošního maxima Geminid neruší svým svitem Měsíc, který bude ve fázi jen 3 dny po novu a zapadne ještě zvečera.

První meteory z roje Geminid můžeme každý rok zaznamenat už 4. prosince, kdy Země začíná procházet okrajem proudu meteoroidů, a v průběhu dalších dní aktivita pozvolna stoupá. Po maximu lze poslední meteory roje spatřit ještě 17. prosince. Roj se tedy vyplatí pozorovat i několik dní před maximem nebo po něm.

Zdroj: Astrofyzikální ProGResy z Opavy