Rok 2023 byl nejteplejším rokem za dobu měření v Česku i globálně

Rekord podle předběžných dat ČHMÚ padl i v Česku, průměrná roční teplota 9,7 °C byla o 1,4 °C stupně vyšší, než je průměr let 1991–2020. Od roku 1960 – tedy za dobu života současných seniorů – vzrostla průměrná teplota v Česku o 2,2 °C.

Hlavní příčinou růstu průměrných globálních teplot a dosahování nových teplotních rekordů je spalování fosilních paliv, respektive růst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.  

„Současné rekordy nejsou bohužel nic, co by klimatologové nečekali. Věda hovoří jasně, pokud budeme dále spalovat fosilní paliva, a tím zvyšovat koncentraci skleníkových plynů v atmosféře, průměrná globální teplota dále poroste.

Související

Martin Pokorný

Příroda si se škodlivým přízemním ozonem podle…

Martin Pokorný

Vědci zjistili, že třetina světa v posledních…

Proč je oteplování tak velký problém? Pařížská dohoda deklaruje úsilí o to, aby „nárůst globální průměrné teploty výrazně nepřekročil hranici 1,5 °C“. Jedním z hlavních důvodů pro stanovení této hranice je riziko překročení tzv. bodů zlomu (tipping points). Podobně jako větev snese určité zatížení než se zlomí, i některé části planetárního systému se mohou při postupujících klimatických změnách „zlomit“ a přejít do kvalitativně odlišného stavu. Na planetárních systémech je závislá stabilita naší společnosti,“ říká Ondráš Přibyla, ředitel Fakta o klimatu.

Růst koncentrací skleníkových plynů v atmosféře je hlavní příčinou růstu průměrné globální teploty. Globální úsilí o snižování závislosti na fosilních palivech definují globální úmluvy, nejnověji Pařížská dohoda, na které staví své závazky ve snižování emisí jednotlivé státy světa včetně Česka. Pro zastavení oteplování je klíčové snížit emise co nejvíce již v této dekádě.

„V Česku aktuálně probíhá revize tří klíčových dokumentů v oblasti klimatu a energetiky: Politiky ochrany klimatu, Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a Státní energetické koncepce. Ty určí, jak bude vypadat česká cesta k bezemisní ekonomice a společnosti v dalších letech. Všechny tři dokumenty přitom musí zahrnovat závazky vyplývající z mezinárodních úmluv a unijní legislativy a ideálně směřovat ke klimatické neutralitě v roce 2050,“ doplňuje Kateřina Kolouchová, analytička týmu Fakta o klimatu.

Zdroj: ČHMÚ, Fakta o klimatu, Copernicus